Dávná báj o Lochnesce a vlku

Hořícím lesem běžel vlk. Již mu chytaly i ty poslední chlupy a on se jen zmohl na panický útěk tam, kde tušil jezero. Skutečně tam bylo. Třpytilo se v měsíčním svitu a na hladině se odrážel oheň. Jeho běh se ještě zrychlil a nakonec skočil.
Čekal, že dopadne do ledové vody. Zmýlil se. Čumákem narazil na něco tvrdého. Nevěděl, co to je, ale ten šok už pro něj byl příliš. Naposledy vydechl a opustil tento svět.
Již nikdy se nedozvěděl, že po jeho hořícím těle něco zůstane. Od té doby se totiž Lochneska mohla pyšnit na boku krásným otiskem vlka.