Křup.
Kavárna Wendy’s se probouzela do ospalého rána. Vycházející slunce vrhalo dlouhé stíny, semafory se v letním vánku líně pohupovaly nad křižovatkami.
Křup.
Servírka roznášela kávu a voňavé koblihy. Měla krátkou sukni a několik školáků z ní nemohlo spustit oči.
Křup.
Dvě kamarádky probíraly včerejší rande.
Křup.
V rohu seděl švihák v tmavých brýlích, kouřícího kafe se zatím nedotkl. Jen si prokřupával klouby na rukou. Jeden po druhém.
Křup.
Jedna z kamarádek se zvedla a došla ke švihákovi.
„Necháte toho už sakra?!“
Sundal brýle a dlouze na ni pohlédl. Zbledla a odešla. Od té doby nemohla usnout.
Korinťan se usmál.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit