Sbohem a šáteček

Poslední snídaně. Minerva každému předala dárek, stříbrnou lžičku s emblémem Bradavic.
Jejich zavazadla stála připravená v hale, tři kočáry se zapřaženými testrály před hradem.
Rozloučili se. Ukáplo pár slziček.
Hagrid zavelel k odjezdu.
Minerva seděla v ředitelně a napjatě sledovala hodinky.
Konečně se rozrazily dveře a objevil se posel dobrých zpráv. „Tak sem je šecky naskládal do vlaku. Dovopravdy v ouplnym pořádku vodjeli,“ pronesl s úlevou v hlase Hagrid.
Teprve teď se ředitelka uvolnila. „Víš, že mám najednou pocit, že máme vlastně klidnou práci bez nejmenších stresů?“
„Jo. Co je hrad plnej nezvedenejch kouzelnickejch děcek, proti partě dospělejch zvědavejch mudlů.“