Požehnání

Nejvyšší velekněžka Kalira přivítala Karmínu vlídně.

"Drahá Karmíno. Už od útlého mládí jsi byla magicky nadaná. Doufala jsem, že se později přidáš do našich řad, ale zdá se, že tvá magie je až příliš silná a nevyzpytatelná."

Karmína přikývla. "Posíláte mě do Kozlova. Pomůžou mi tam?"

"To doufám. Nikdy jsem neviděla výjimečnější dívku, než jsi ty." Klekla si a zašeptala: "Žehnám ti, drahá. Až ti bude nejhůře, vzpomeň si, že jsi Slunce. Jako já."

Políbila Karmínu na tvář. Ženu i dívku nakrátko obklopily žhavé plameny.

"Ve svém srdci už jsi sluneční kněžkou, Karmíno, cítím to," řekla Kalira s širokým úsměvem.