Umění

"Kousek dolů a doprava... vrátí se... ano, to bude ono," mumlal jsem si pod vousy.
A jede. Rychle. Teď hezky zprava.
"Hmmm, tak to mělo být?" zeptal se můj společník. "Nějak mi uniká smysl."
Ale ne, zleva ne. A teď se srazí. To tedy asi nevychází.
"Samozřejmě," odvětil jsem s úsměvem. "Copak nevidíš ten brilantní úmysl?" Do úst jsem si vložil dýmku.
"Nazdar kamarádi," stíhá ještě vykřiknout, když probíhá kolem balíku červených.
A odraz. A další. Kolem žluté. A další odraz. Teď už pomalinku...
"Jestli tohle spadne..."
...do kapsy.
"To víš, umění," řekl jsem shýbaje se s tágem ke stolu.