Strachy se krčil pod stolem. Seděl na bobku. Nohy mu zdřevěněly. Kosý pohled neustále kontroloval, že závora je zavřená a dveře se neotevřely. Zacpal si uši. Zvuky zvenčí přehlušoval jeho poplašený tep. Tolik moc hlasitý, podobný bubnování japonských bubeníků. Bál se, že ho prozradí. Jeho srdce závodilo v hlučnosti s dechem. Snažil se ho zatajit, ale tím víc mu pronikal do spánků, do uší, do celé hlavy. Obával se i polknout.
Už je to tu zase. Lehounké škrabání na dveře, ťukání, klepání, bouchání, bušení, rány jak palicí. A vším tím lomozem se proplétají sladce medové hlásky a jízlivě protažené Smolííííčkuu.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Krásně napsané, úplně ho
Rya
Krásně napsané, úplně ho vidím!
Díky. Potěšila jsi mne.
Aplír
Díky. Potěšila jsi mne.
hezké :)
Azereth
Chudák Smolíček. Každý den takový horor.
Věrně napsané. :)
Děkuji.
Aplír
Jeskyňky Smolíčka netrápily denně. To aby ztratil obezřetnost.
A já to úplně slyším!
Danae
Děkuji. Cením si toho, jak to vnímáš.
Aplír
Děkuji. Cením si toho, jak to vnímáš.
skvělý horor, chudáček
Aries
skvělý horor, chudáček Smolíček
Díky.
Aplír
To víš, Jeskyňky dokáží své.
Chudáček Smolíček. Nedají
Carmen
Chudáček Smolíček. Nedají pokoj a nedají. :(
Máš pravdu. Dík.
Aplír
Máš pravdu. Dík.
Chudáček malej :-)
P.M.d.A.
Chudáček malej :-)
Jo, malej, ale šikovnej.
Aplír
Jo, malej, ale šikovnej.
No fuj! Ale jsem ráda, že
Lejdynka
No fuj! Ale jsem ráda, že tady nejsem jediná, kdo przní pohádky :)
Tak si potřeseme rukou, ne? :
Aplír
Tak si potřeseme rukou, ne? :)
*třese packou*
Lejdynka
*třese packou*