Mad Men

„Víte, se vší tou expandující konkurencí to chce něco úderného,“ klient potáhl z cigarety.
Peggy se povzbudivě usmála.
*
„Takže? Co je ta jejich světoborná strategie?“ zeptal se Don.
„Chtějí... Přišli... Tady jsou podklady,“ podala mu odevzdaně Peggy desky.
Don je rozevřel a strnul.
„Vůně vyprané kočky? Co to má znamenat?!“
„Myslí si, že to založí na plakátu kočky v pračce. Myšlenka, že jejich prášek vypere cokoli...“
„Nechme stranou, že vypere leda tak peněženku – tohle je absurdní! Někdo jim musí zavolat. Tihle klienti s vlastními nápady...“
*
„Souhlasili s kompromisem,“ nejistě oznámila Peggy.
„Takže...?“
„Teď je to vůně vypraného křečka,“ dodala skepticky.

Peggy stála na přeplněném nádraží. Všichni pospíchali domů za svými blízkými a i ona toužila být s matkou. Vlastně nevěděla, co cítí. Překvapení, zlost, beznaděj... Vždyť jsme v Americe, tak jak se mohlo něco takového stát? Nebrečela jako okolo stojící ženy, ale přesto se jí třásla ruka, když si zapalovala cigaretu. A také přemýšlela o rozpracované reklamě a vzápětí si za tyto myšlenky nadávala. Nebylo to správné.
Cigaretový dým se mísil se vzduchem a ztrácel se v šedivém listopadovém nebi. Podobně jako před několika hodinami kouř z olověné kulky, která zabila prezidenta. Stejně tak jako se rozplynula naděje milionů Američanů.