Královny nemají nohy

Stojí uprostřed zmaru rozčarovaně se ohlížeje zpět. Nelze odestát, co učinil jsa poháněn spravedlivou touhou zachránit přítele, k jehož ochraně se byl zavázal svému umírajícímu dobrodinci, tím spíš že se neprovinil než kolosální blbostí, již měl krutě odpykat. Mužná čest a s šíleností hraničící odvaha nedaly Petrovi konati jinak. Avšak nejen to, k jeho zahanbení též touha předvést vlastní udatnost a smělým činem ohromit vévodu i přelíbeznou Finettu. Šmahem smetl tyranii ukrutného capitana di giustizia ukončiv jeho život výstřelem ze znamenité pušky Broccardo.
Nuže, jak již bylo řečeno, zde stojí a na jeho mysli tane ach tak trpká myšlenka: Zdrhat.