Legenda o sv. Jiří

Los je vytažen, bylo rozhodnuto. Otec hrůzou ustrne, i tep srdce se zastaví. Jeho dcera?
Marné je bránit se osudu, marné prosit o milost. V bázni před takovou silou pokorně sklopí hlavu. Modlí se ke všem bohům, které zná, ale žádný ho nevyslyší.
„Jdi,“ kývne na dceru, v očích slzy.

A pak se stane zázrak. Princezna je živá, dav vítá rytíře, draka vedou za sebou, zkrotlého jak psa.
Nabídnuté peníze muž přijme, druhý den je rozdá chudým.
„Zabiji draka a zakopu ho daleko za městem, když přijmete dar křtu,“ prohlásí rytíř.
Dvacet tisíc lidí se zřekne pohanství.
Drak je poražen.

"V onen den Hospodin ztrestá svým tvrdým, velkým a pevným mečem livjátana, hada útočného, livjátana, hada svinutého; zabije draka v moři." Izajáš 27,1
Byl dost chytrý, aby chápal význam slov jako víra, dobro, hrdinství nebo metafora.
Byl dost starý, aby si uvědomoval své místo v Hospodinově plánu.
Byl obdařen dostatečným množstvím rozmanitých hřiven, aby takový úkol mohl splnit.
„Draky je možné porazit, Georgiosi,“ pronesl mladý muž pevným, povzbudivým hlasem ke svému odrazu ve stříbrném hrudním plátu.
Oděl se jako rytíř (do odhodlání, odvahy, oddanosti cíli a do ocelového brnění) a vydal se na cestu.
Jednou mu budou říkat svatý.