Legendy

Dnešní doba byla prostě jiná.

Dříve si jeden musel dávat pozor. 
Za každým pařezem číhal hrdina samý sval, meč ostrý, šíp přesný.
Kraj byl méně zalidněn a lidské potravy v něm bylo poskrovnu.

Ale život byl přímý. Každý vás bral na vědomí, nikdo nezpochybňoval vaši existenci.

Nyní, jak přibývalo osídlení, mohl jeden jíst snadněji. Zvláště kláštery, to je něco. Mniši jen pobíhají vůkol, chytit je je snadné a chuť standardní. Jen ti co pracují z knížkama nějak zůstávají za nehty.

Leč každý si hned myslí, že jste zplozenec pekel, či že dokonce neexistujete, jste přeludem. 
Inu, těžko vysvětlovat, lépe zchroupat.

Pohodlně se posadil do křesla a dovolil si myšlenky vypouštět volně a neregulovaně jako výdechy, jen tak to bylo možné, jen tak to mělo smysl.
„Nejhorší je, když si uvědomíte, že vy nikdy nebudete tak dobrej, pan spravedlivej, kterýho všichni milujou, o vás se nikdy nebudou vyprávět legendy a když, tak jenom jako o dítěti svého otce, nikdy nebudete mít skutečné jméno. Přitom kdyby se tomu klobouku poklonil jako všichni ostatní, nemusel by po mě pak střílet. Co za otce vystaví svoje dítě takovýmu nebezpečí? Pak byl samá povstání, nikdy nebyl doma a já ho přitom viděl v každým jablku.“

Viděl jsem ho tam stát už dva dny.
Vracel jsem se z práce a zase tam stál. Pořád ve stejné pozici, pořád se stejným výrazem.
Odvážil jsem se dojít až k němu.
,,Zdravím pane, vy na někoho čekáte?" Stařec nebyl nepříjemný, ba naopak.

,,Krásný den mladý muži," začal, ,,čekám tu na tramvaj čtyřicet čtyři."

,,Žádná tramvaj čtyřicet čtyři tady nejezdí."

,,Já počkám, věřím, že jednou přijede," řekl muž. Šel jsem raději pryč, nechtěl jsem se s ním hádat.

Další den tam opět čekal a další den zase.
Legenda říká, že tam tento stařec čeká dodnes a nikdo neví na co.

Náměstí Svobody, Štatl, 14. srpna 1645:

Ulicí přibíhá vyděšený voják. „Pane, pane! Útok je příliš drtivý. Naše obranné linie už dlouho nevydrží. Neměli bychom se vzdát?“

„To nepřichází v úvahu. Mám přímé rozkazy Brno za každou cenu ubránit,“ odpověděl rozhodně de Souches.

„A co máme tedy dělat, pane?“

„Sežeňte někde posily, potřebujeme pomoc. Vyzbrojte klidně i civilisty, třeba ty z Petrova.“

„Ale tam už zbyl jen kastelán, který se musí starat o kostel.“

„Tak půjde bojovat i kastelán, však kostel snad vydrží pár dní bez dozoru. Co tam ten lenoch vlastně dělá?“

„Přeřizuje hodiny. Předbíhají se o hodinu za den.“

Říkám, pohlídáš tady ten oltář. Zlaté zdobení, někdo je ukradne. Jednoduchej úkol, i františkán by ho měl zvládnout, nemyslíte, otče?
Večer bylo všechno pryč. Rozdané! Prý chudí, potřební... Bože, odpusť, jak já na něj řval.
Po půlnoci slyším bušení na dveře. Otevřu, a tam on. V jedné ruce svíci, v druhé talíř kaše. Že prý sladká kaše je nejlepší na zklidnění vykřičeného hrdla.
Samozřejmě jsem odmítl. On, místo aby se klidil, mi vrazil svíci do ruky. Prý když já nechci, sní kaši sám, a jestli bych mu neposvítil?
Řekněte, otče, co s takovým člověkem?!
Tak jsme tu kaši snědli spolu.

Tuto situaci znala z knih, které sice dávno zavrhla, ale příběhy z nich jí v paměti zůstaly. Ctitel pronásleduje dívku a ona se zachrání, jen když poprosí nějakého boha, aby ji proměnil, třeba v kytku.
Br. Kytkou být nechtěla. Celá zelená, od hlíny, závislá na počasí, pošlapávaná, oblejzaná hmyzem, okusovaná dobytkem, počůrávaná od psů …
Naštěstí se zaslíbila jinému.
„Ježíši Kriste, nevymyslel bys prosím nějaké jiné řešení? Žádá si mně za ženu sicilský král, otec mne chce dát násilím, ale já se vdávat nechci, chci si zachovat panenství. Hezká být také nemusím.“
Ráno se Starosta probudila s vousem až po pás.

"V onen den Hospodin ztrestá svým tvrdým, velkým a pevným mečem livjátana, hada útočného, livjátana, hada svinutého; zabije draka v moři." Izajáš 27,1
Byl dost chytrý, aby chápal význam slov jako víra, dobro, hrdinství nebo metafora.
Byl dost starý, aby si uvědomoval své místo v Hospodinově plánu.
Byl obdařen dostatečným množstvím rozmanitých hřiven, aby takový úkol mohl splnit.
„Draky je možné porazit, Georgiosi,“ pronesl mladý muž pevným, povzbudivým hlasem ke svému odrazu ve stříbrném hrudním plátu.
Oděl se jako rytíř (do odhodlání, odvahy, oddanosti cíli a do ocelového brnění) a vydal se na cestu.
Jednou mu budou říkat svatý.

Byla nahá. Krásná. Labužnicky zvedla nohu a konečky prstů se dotkla hladiny. Ozkoušela teplotu koupele. Příjemná, zhruba tolik jako lidské tělo.
Vzdychla. Přímo cítila jak se uvolňuje, jak odchází všechno to špatné. Pokožka se stávala vláčnější. Odříkal slova malého tajného rituálu a ponořila hlavu.
Hluk. Skoro jakoby někdo klepal, ale kdo by se ji opovážil rušit. Dokončila koupel, to se nedá uspěchat.
Vylezla z vany a zavolala na služebné.
Nic.
Když šla ke dveřím, nechávala za sebou stopy.
Otevřela je a za nimi zeď. Zaječela stejně jako dívky, které jí dávali krev na koupele.
Ta která měla být třináctá utekla.

Kohút ešte nezakikiríkal, no vstávať mi načim. Nad dedinou uslyším hlas fujary, ten srdce rozjarí – keď tu, odrazu, pieseň teskná, zvlhne oko a srdco puknúť ide. Úsvit sa zorí, rudý jak tá krv preliata statočná. Och, stonajú stráne, že tam, v Mikuláši najsvatejšom, Jánošíka Juraja, čo zbojcu a cisárstva odporníka rázu najhnusnejšieho, večerom včerajším na hák povesili.
Vydýchol naposledy na šibenici ten, čo krivdu napraviť najväčšmi túžil, čo jarmo na plecia svoje prijať odmietol.
Kostolné zvony Jurkovi do hrobu nezazvonia, nuž aspoň tá fujara umieráčik hrá, devy cestou na panské hlavy klonia a nariekajú.
Takto dokonáva porobeného národa slovenského nádej.

Věřte mi, než jsem založil tuhle cestovku, narajzoval jsem se po světě opravdu hodně. Vlastně byste sotva našli místo, kde jsem nebyl. Opuštěná horská úbočí v Peru? Zapadlé pláže Přátelských ostrovů? Hluboké pralesy střední Amazonie? Vím, znám, byl jsem tam. Spousta hmyzu.
Proto jsem se taky do tohohle podnikání dal – říkám si, koukni, chlapče, něco už jsi na světě viděl, proč to neukázat ostatním? A tak teď pořádám tyhle zájezdy – pořádný extrémní výšlapy po těch nejdivnějších a nejkouzelnějších kusech světa. Takže jestli máte pořádný boty a chuť něco vidět, koukejte se přihlásit! Extrémní cestovní kancelář Ahasver je tu pro Vás!