Žofka Orangutanová

Ve staré kleci po panu Pásovci se čeká na Karolínu Myšovou.
„Předběhl jsem ji cestou,“ hlásí Standa Klokan, „sípala jako děravý měch.“
„To má z cigaret,“ pokýve hlavou Květoslav Slon, „měla by přestat.“
„Mimoto,“ dodá Emil Tučňák, „dává špatný příklad mladším, bývá s ní Tonda Svišť.“
„S tím se musí něco udělat,“ rozhodne Žofka. A rázuje si to ke Svišťům, ani nečeká, až se Karolína ukáže.
Paní Svišťová povídá, že Tonda není doma.
Ale to už dobíhá Karolína. Žofka se do ní hned pustí.
„No dovol. Abys věděla, s Tondou jsme celé odpoledne hráli badminton, abych taky sportovala,“ zapálí si.