Moje články

Makovicím se v Bulelrbynu dařilo dobře. Během krátkého, ale slunečného léta byla pole obsypána šarlatovými květy. Lisa se procházela polem, špičky prstů hladila jemné květy. Velmi pozorně se rozhlížela. Kdyby se objevil kdokoli na dohled, vydala by zapískáním znamení. Všichni by zalehli do makového pole a několik desítek minut vyčkali.
Nesměl je nikdo spatřit. Po několika měsících v odvykačce na ně dávali všichni pozor. Proto na ně musela dávat Lisa pozor. Malá sestřička by přece neudělala nikdy nic špatného.
Lasse i Bosse už měli plnou misku opiového mléka. Je to slabá náhražka, ale nic jiného tu není. Musí se spokojit.

Cady se zahleděla do zrcadla. Rozmazaná řasenka se vpíjela do jemných záhybů kůže kolem očí. Nenáviděla je. Nenáviděla vrásky kolem očí, tvar svých rtů a vrstvu špeku na bocích.
Ještě jednou si pohlédla do očí, otřela slzy. Výraz její tváře se změnil v odhodlaný.
Vykročila ze dveří směrem ke škole. Každým krokem jí bylo hůř a hůř. Nenechala to na sobě znát. Nesmí být slabá.
První hlouček spolužáků se na ni ohlédl a začal si něco šuškat. Dávno se přestala zajímat, co o ní Regina na svůj Twitterový účet píše. „Prý komunikace civilizovanější doby,“ pousmála se trpce. „Leda tak zbraň.“

Rozhovor dvou mužů:
„Co se jim stalo?“
„Někdo je vyhodil do příkopu u dálnice. Celou rodinu. Matka nepřežila.“
„To vysvětluje ty poranění a skvrny od krve. Co ta nepřirozená barva?“
„Myslíme, že je to kvůli podvýživě a nedostatku čisté pitné vody.“
„Dostanou se z toho?“
„Jo, mají dobře nakročeno. V útulku se o ně postarají, než se najde adoptivní rodina.“
Přeruší je vzdálený pronikavý hlas: „Jirko, kamera jede, můžeme!“
„Jsou to milé kachny, roztomilé a vděčné za každou pozornost! Nezlobí, jsou vychované a velmi kamarádské! Hodí se především do zahrádky mladé rodince s dětmi! Zamávejte kachnám, vašim novým domácím mazlíčkům!“