DMD č. 3. pro 3. 4. 2017. Téma: Zbraň civilizovanější doby

„A nešlo by to i nějak jinak?“ potichu navrhovala v dětství.
„Možná by bylo lepší...“ pokoušela se prosadit na střední škole.
Neuspěla.
Až na vysoké, když před komisí obhajovala svou práci, se naučila na rovinu říkat svůj názor. A dnes měla konečně prostor ukázat, co v ní je.
Příkaz přišel z vyšších míst. Vydejte povolení, legalizujte to, stát to potřebuje. Neměla by se vzpírat. Ale ona chtěla být sama sebou a odmítala tolerovat vraždění.
„Nesouhlasím se zavedením rakety typu 274. Odmítám tuto barbarskou zbraň schválit pro používání v dnešní, civilizované Evropě. Odmítám nenávist!“
O dva dny později režim odmítl ji.

,,Co jste dělal včera touto dobou?“ zeptal se major Pampelouš čerstvého přírůstku Pimpilišky.
,,Co asi, jako vždycky! Stál, koukal a pak pustil pár semínek.“ Odflusnul si.
Pampelouš si z tváře vytrhnul usychající kvítek, promnul si listy a odskákal na kořenech pro dalšího podezřelého.
,,Nešahej na mě ty stará odkvětlino!“ zachrčel Pempeleš.
,,Dle tvých! A tvých!“ ukázal vztyčeným listem major na pampelišky ,,otisků kořenů na místě činu dokazuje, že jste svoji sestru Pompološku násilím hodili do vody vy!!!“ zakřičel Pampelouš.
Rozplakali se...
V neděli se konala za těžké ublížení na zdraví bratří poprava.
Jejich sestře musely být amputovány skoro všechny kořeny…

Rudý květ tančí.
Tančí na hudbu skučení a vytí.
Dupe po čeniších, po hřbetech, praská do rytmu a zanechává za sebou stopu bolesti.
Bosá chodidla šustí na kameni Poradní skály, snědá kůže se rudě leskne. To Pán Rudého květu tančí se svým služebníkem.
A my musíme tančit s nimi.
Tančíme a zpíváme jim.
Ušetři své věrné, Pane Rudého květu!
Vyslyš prosbu Mrtvého vlka, Pane Rudého květu!
Co se ti leskne ve tváři, Pane? Je to pot?
Pane?
Bratříčku?
Dívali se dobře, ó vlci. Dobře se dívali.
Co měli v srdci?
Nezapomenou,
kvetli-li jednou a kvetli-li v noci,
hleď, Rudým květem...

Somehow the conversation at the party turned to technology versus magic.
"To believe magic useful, I would first have to see it outperform current technology," Maeve commented.
She felt a wave of intense interest hit her. She didn't turn until he started to speak
"My lady," his voice was silk and steel. "Isn't such an opinion a bit hypocritical, from someone wearing magical artifacts?"
She felt the challenge in his words but also a flicker of amusement.
He was raising to her bait. The game was afoot.
"You almost sound personally offended, Mr..."
"Sarmad."
"Sarmad. Do you dabble in magic?"

Mečislav se udiveně podíval na diskovitý předmět v kamarádových rukou: "To je ..."
Držislav se usmál: "Jo, nový SmartWeap 8F. Taťka mi ho včera přinesl."
V tu chvíli měl pozornost celé třídy.
"Ukaž!"
"Co to všechno umí?"
Potěšen hloučkem kolem něj, začal mačkat tlačítka a vysvětlovat: "Karbonový nůž, samonavíjecí škrtící šňůra, pohybový a tepelný senzor s navýšenou citlivostí, chytré střílení včetně funkce odloženého startu a molekulární přeměna jedů."
"A co ty poslední dvě funkce?"
"Aktivace pomocí otisku prstu a sdílení výsledku odstranění přes internet."
V třídě to obdivně zahučelo. Jen Mečislava dál čistila svůj oblíbený nůž. Technickým novinkám nikdy moc nevěřila.

Mojmír byl už na světě dlouhou dobu. Jeden by mohl dokonce říct že on už všechno viděl a všechno zažil.
Bitvy kdy po sobě házeli klacky a kamením. Kdy do sebe bodali ostrými hroty. Kdy po sobě pouštěli nebezpečná zvířata. Poté se změnily doby a nastaly bitvy střelných zbraní a bitvy plné dlouhých slov a nudných sezení, během kterých ostatní kolem bojovali o život.
A pak se doby znovu změnily. Lidé po sobě stále házely kameny a klacky, kupodivu stále do sebe bodali, stříleli po sobě a vedli dlouhé rozpravy o osudu všech.
Ale v moderní době přibyly internetové diskuze.

"Když vidím reklamy na ty bulvární plátky, tak jsem rád, že nejsem žádná celebrita," konstatuje Lev.
"To je pravda, neustále je sledují něčí foťáky a kamery, též bych nechtěl být v jejich kůži," přidává se Tadeáš.
"A pro masy tu máme všelijaké sociální sítě. Blbej, kdo tam leze, a ještě blbější, kdo se tam obnažuje. Nejen doslova, ale leckdo tam na sebe vykecává věci, u kterých by dříve měl zábrany kdekoliv o nich mluvit," doplňuje Jimram.
"Dřív si chlapi dali po hubě, ale zkus to udělat virtuálně. Dnešní doba informační má zbraně úplně jiného kalibru; a rafinovanější," povzdechne si Tadeáš.

Kámen, nůžky, papír.
Naučil jsem Pátka střihat si.
Když se rozhoduje, kdo odnese použité talíře z palmového listí na kompost, nemusíme se hádat.
Kameny zná. Papír mu připomíná listí.
Jen ty nůžky mu pořád nejdou do hlavy a nedává je.
Díky tomu nad ním často vítězím.
Přeci jen, pochází z kmene primitivů a zaostalců.
Jen jednu věc nechápu.
Občas nastaví čtvrtý symbol - jeden prst. Říká mu "ley zr". A že prý vyhraje nad vším.
Ovšem, takové podvádění není chování hodné gentlemana.
Snažil jsem se mu to vysvětlit, ale nenechal se.
Tak jsem mu nabančil a už mlčí.
Inteligence opět zvítězila.

Hornyfrank69: Look at those tits!
Hornyfrank69 sent a photo.
Shutupandsuckmydick is typing.
Pornislife123 is typing.
Pornislife123: I would fuck her so hard!
Shutupandsuckmydick: Dude, where are you finding these?
Hornyfrank69: Works downstairs. Always brings me something to sign. Every time I want to bend her over the table and fuck her until she screams!
Shutupandsuckmydick sent a photo.
Hornyfrank69: Look at the pussy!
Shutupandsuckmydick: I know right?
Callmedaddy666 joined the group.
Pornislife123: What do you guys think they would say if they saw this? LOL.
Callmedaddy666: They'd be happy so many guys want to fuck them!
Hornyfrank69 sent a photo.

Azak vbíhá do velící místnosti, padne na zem, opře se o svou kamennou sekeru a těžce oddechuje. Kapitánka Paulie přimhouří třetí oko a s naštvaným výrazem ve tváři na něj vyhrkne: „Máš tři hodiny zpoždění, kdes byl, mluv!“
„T-t-thanakové m-mají ohnivé tyče ... Ukážou na muže a BAM, mrtev! Vraždí rychleji než tucet vrhačů! Bam, bam, bam!“
Paulie se zamračí „Zase si pil ze Zelené řeky?!?“
„Jsem střízlivej, přisahám ..." odvětí Azak.
V rohu se od knihy zvedne Mazrik „Zbraně Antiků. Říkal jsem vám, že v tom chrámu budou ...“
„Na ty tvoje pohádky nikdo nevěří, brejloune! Mlč!“ Osočila se na něj Paulie.