Žár
Proč? Já přesně nevím. Protože se mi strašně moc líbilo (a líbí) to téma a protože se mi na to dobře psalo. A protože Notre Dame de Paris.
Na téma: Poprava pampelišek
Slunce stálo vysoko na obloze.
Zářilo. Žhnulo. Pálilo v místech duše, tam, kde už zbyl jen popel.
Vlekli ji na popraviště. Tváří v tvář smrti byla stejně krásná. Nebo možná ještě krásnější.
Ta bronzová kůže. Ty tmavé vlasy. A oči. Nožky tancující při obyčejné chůzi. Nikdo je nikdy neměl. A míti nebude.
Oprátka se ladně komíhala ve vzduchu.
Už ji utáhli. Už ji nasadili na úzký krček.
Na té chvíli bylo něco zvráceného a zároveň fascinujícího.
A pak se sluneční paprsky odrazily od cikánských penízků okolo sukně a ve vlasech. Zlatavé odlesky. Třpytivé krásky. Tisíce pampelišek.
Které on nikdy neutrhne.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
to je ale krásně napsané!
to je ale krásně napsané!
Moc děkuji! :)
Moc děkuji! :)
To je nádherný. Opravdu
To je nádherný. Opravdu nádherný. A uteklo mi to a jsem ráda, že ne navždycky!
Velice děkuji. :)
Velice děkuji. :)
Jsem ráda, že se líbilo.
Pořád tak krásné a smutné,
Pořád tak krásné a smutné, jako když jsem je četla poprvé.
Moc ti děkuju za všechny
Moc ti děkuju za všechny komentáře. :)
Brrr. Běhá mi mráz po zádech.
Brrr. Běhá mi mráz po zádech. Nádherné drabble.
*Podává horký čaj*
*Podává horký čaj*
Děkuji moc! :)
Dobře napsané, hlavně ten
Dobře napsané, hlavně ten závěr.
Děkuju. :)
Děkuju. :)
Moc pěkné.
Moc pěkné.
Díky. :)
Díky. :)