Klid před bouří

"Dobrý večer, Malcolme. Nikoho jsme již nečekali, ale pojď, posaď se. Estele ti přinese talíř."
Když byl klidný můj otec nikdo nepanikařil.
Jen klapání příborů ustalo.
Pár rukou zmizelo pod stolem.
"Nepřišel jsem na večeři, Done Francesco."
"Tak proč jsi přišel?"
"Přišel jsem pomstít Jeremyho."
"Jeremy se zpronevěřil vlastní krvi a přísaze."
"To jsou jen hnusný kecy! Sprostě jste to na něj hodili!"
"Jsi v mém domě, chlapče. Nepoužívej takové výrazy."
Můj otec vždy hovořil klidně a přesto s důrazem.
Můj děd tomu říkával duch jazyka.
Nikdo tak již nehovořil.
Ne ve chvílích, kdy byly zbraně namířeny na vaší rodinu.