Chvátám, chvátám, nemám chvíli klid

"Víš, co se teďka děje? Jsme natáčeli, budu v bedně."
A proč se u toho tváříš vyděšeně?
"No, síla. Jo a objevili jsme novou sloučeninu. Teda izolujeme ji. Je těkavá."
To ty taky. Jak tohle zvládáš? Dobrej jsi, vo tom žádná...
"Jo, prosim tě, večer nestíhám. Píšeme s Pepou článek. Ne tamten, jinej, tamten už je hotovej."
Páni! Ty jedeš! A neklepej mi tady tou propiskou.
"No, já zas běžim, čekaj mě v laborce. Jo a pošli mi ty kopie, jo? Znáš to: chvátám, chvátám, nemám chvíli klid."
"Hmm," odpovídám a usmívám se.
Utekls nám do budoucnosti.
Vydržíš tam žít?