To je život

,,Jsem těhotná." zašeptala ustrašeně.
,,To je skvělý! Já tě tak miluju!"
Měsíce a roky plynuly a Anička rostla jako z vody. Sourozence se však nedočkala. Nebyl čas a bratříček je drahý, říkávali rodiče.
,,Dva dospělý a jedno dítě, prosim." Všichni milovali zoo...
Jednou maminka vážně onemocněla a odešla do nebe.
,,Jeden dospělý a jedno dítě." S tradičními výlety do zoo nepřestali.
Ačkoli se tatínek snažil, maminka mu moc chyběla. Krátce na to, zemřel také.
,,Prosím, jeden dospělý." Procházela se se smutkem zoo sama.
,,Budu mít minimálně dvě děti." Zařekla se Anička. ,,Aby necítily ten smutek, že zůstaly sami, jako já..."