Když mi sdělil šéf, že mám jet na stáž, pokládala jsem to za nesmysl. Do ameriky? Na měsíc? Že jsem nakonec jela, bylo z části důsledkem zajímavosti studijní problematiky a dílem také šéfovou neústupností.
I se svou chabou angličtinou jsem nakonec strávila měsíc asi nejužitečnějším studiem, jaké se mi kdy dosud poštěstilo. Bylo to fakt jak pobyt na měsíci – knihy a mikroskop, někdy i jídlo a spánek. Prakticky jediná komunikace byly konzultace. Naprosté odříznutí od světa.
Jak malicherná se mi zpětně jevila spousta zbytečných nedorozumění z práce i domova. Jak ráda jsem se do své klícky dosavadního života zase vracela.
Omlouvám se češtinářům, velká a malá písmena jsem tentokrát nerozlišovala záměrně, někdy mě gramatika trochu limituje v rozletu. Nezáměrné zaměňování velkých a malých písmen dělám ale taky poměrně často :(
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit