"Sedm kulí, jako v Sarajevu," zamumlal Joe, s povzdechem zaklapl zásobník.
"Cože?" otočil se na něj poručík Darman.
"To nic, jen jsem si vzpomněl na něco, co kdysi říkal Tomas. Mám posledních sedm nábojů."
"Já půlku zásobníku do P-90," pokýval hlavou poručík.
"Zatraceně." Kolem Joa se jeho muži zakopávali na vrcholu kopce. Uprostřed kruhu medici zachraňovali život dvěma vojákům. Několika černých pytlů si radši nevšímal.
"Jak je na tom Daidalos, Krafťáku?" zeptal se vojáka, který vedle něj obsluhoval velkou vysílačku.
"Je na cestě, pane."
"Jak dlouho?"
Krafťák pokrčil rameny.
"Přicházejí!" vykřikl někdo.
"Dobře, chlapi," vykřikl, "ať se každá kulka počítá!"
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Zlověstné ticho před bouří,
Faob
počítání nábojů před útokem! Moc pěkně a živě popsáno, ten zdánlivý klidy, a přitom úzkost pod ním.