Oblázek

Na cestě ležel oblázek. Opíralo se do něj slunce a tak se hezky třpytil. Chlapec kamínek cestou do školy sebral, chvíli si ho prohlížel a pak ho strčil do kapsy.
Jsem výjimečný, myslel si kamínek. Vybral si mne. Patřím k němu.
Chlapec si s kamínkem občas trochu pohrál.
Postupně si kamínek uvědomil, že v kapse ležely také další věci. Obaly od žvýkaček. Polámané tužky. Zauzlovaný kus provázku. Jednou dokonce chvíli i živá myš.
Už si svou výjimečností nebyl tolik jistý.
Jednou zjara, u řeky, vypadl kamínek z kapsy do vody.
Voda ho rychle unášela vstříc novým příběhům. Čas pomalu plynul.