Světlemodrá

Chci si těch pár hodin vpálit do paměti. Chci si nesmazatelně uložit do mysli přesný záznam líného nedělního rána, abych si ho mohla přehrát kdykoli, až mi zas bude teskno.
Snažím se udržet v paměti každý detail. Skládám úlomky jeden za druhý, ještě jednou je zkouším seřadit, ale už teď se mísí a vzdalují realitě. Vosí královna na roletě. Sakurový květ ve skleničce. Dětské hřiště. Radost z možné budoucnosti. Nebo z minulosti? Světlemodré oči nad okrajem roušky. Vím, že se na mě usmívaly.
Vzpomínka není fotografie. Vždy bude pouhou rekonstrukcí.
Nezbývá než sbírat střípky. Zarýt si je hluboko pod kůži.