Distingovaný pán

Byl to takový milý distingovaný pán. Usměvavý úspěšný podnikatel.
„Ta jeho má ale štěstí,“ záviděly sousedky. „Do práce nemusí, jen o děti má starost a jinak si dělá, co ji baví.“
Manželka distingovaného pána stále častěji plašila pochybnosti o svém štěstí.
Pak přišla karanténa.
„Ta se má, on je s ní tady na chalupě, aby jí pomohl,“ špitaly si sousedky.
„Prosím tě, pojď mi pomoct vyčistit tu strouhu.“
„Nemůžu, bolí mě záda.“
Zanedlouho distingovaný pán zmizel.
„Proč ale zmizel,“ mudroval vyšetřovatel na zahradě chalupy. „Kde je zakopanej pes?“
„Tady není žádnej zakopanej pes, tady je zakopanej tatínek,“ opravil vyšetřovatele synek.