Objev

Už dávno si všimla, že kocour se do Rubovky mnohem raději nechává nosit, než by šel po svých. Až dnes ji ale napadlo zkusit zblízka prozkoumat vnější síť těsně u země. Klečela a hrbila se, ale konečně alespoň něco viděla. Ze země pramenila voda a proudila do nebeského oceánu. Jitka zavřela oči, nadechla se, zadržela dech a položila ruku na vodní stěnu těsně u země.
A pak – zdálo se jí to? Ne, ne, opravdu je to tak. Pod prsty cítila nepřetržitý proud, ale také slaboulinké, skoro neznatelné mravenčení. Poprvé se skutečně dotýkala vnější sítě. Zaklonila hlavu a rozesmála se. Konečně!