Torzo vzpomínek

Tak jako torzo sochy je bez paží a hlavy, stejně jsou i moje vzpomínky. Hlava i pata jim chybí. Nedávají smysl a ani tvář nemají. Ztrácejí tvar jak vosková soška u rozpálených kamen. Rozplývají se jako mlha nad končícím ránem. Jsou zmatené.
Snad byl to jen zlý sen. Či krutá pravda? Mám začít jásat, nebo zvolat běda? Vzpomínky, či myšlenky? Komu jenom patří? Kdo upustil je ven? Komu uletěly? Temná noční můra - lišaj vletěl do mé hlavy? Smrtihlav či pouhý motýl, přelud nebo fantazie? V mojí mysli bez naděje rozeznat je nejde.
Vzpomínky?
Snad to jsou jen myšlenky.

Ale čí?