Stargate: Colony

"Tak ještě jméno."
"Co třeba Mary Sue?"
Tázavě se na ni podívali.
Vysvětlila jim to.
"Jop, to sedí," pokýval hlavou Calvin. "stavět takovýhle krám zrovna tady stejně nikdy nemělo smysl.
Kosmická loď BC-501, prototyp, který měl vydláždit cestu novým, dokonalým bojovým plavidlům Země, stoupala od planety. Bez posádky, na své první a poslední misi.
Její štít jiskřil, jak absorboval zásahy z obří lodě na orbitě.
Pak se Mary Sue přiblížila, a lodní počítač provedla naprogramovanou sekvenci příkazů.
Asgartský paprsek přesunul bránu na loď a systém ji přetížil.
Obloha Hefaistu rozkvetla ohněm.
"A tak umírá Mary Sue," řekl Tomas do ticha.

"Ta Mayra je moc milé děvče, Tomášku."
Tomas obrátil oči v sloup: "Mami! Nech toho, pořád. Nesnaž se mi nikoho dohazovat, navíc, Mayra už má přítele, chodí s mým nejlepším kamarádem."
"A proč jsi ho také nevzal?"
Kdybys jen věděla.
"Je v americké armádě, zrovna mají velké cvičení."
Najednou mu na okraji vědomí zablikalo varovné světýlko. Hudba! Snažil se ji celý večer nevnímat, ale hrála.
Jede, jede mašinka...
Ohlédl se. Had lidí už se začínal tvořit, uviděl strejdu Jencka, jak tahá Mayru ze židle. Zoufale se na Tomase podívala, pak vstala.
Už abych byl doma a kolem prostě zuřila válka.

Každému z nich se podíval do očí. Opláceli mu pohled, pět nejmocnějších vůdců planety Země, sedících u stolu naproti němu, jako by ho měli soudit.
Promluvil ten uprostřed: "To, co jste udělali, je nepřijatelné."
"Máme na to právo, vy byste to měl chápat." odpověděl zvučným hlasem Tomas.
"Budete čelit následkům!"
Tomas se ušklíbl: "Vyhlásíte nám válku?"
Chvilka ticha.
Pak promluvil ten, který zastupoval i jeho zemi, muž, jehož jméno si sotva pamatoval: "Apeluji na váš rozum, v galaxii zuří nejhorší válka, jakou jsme zažili."
Tomasovi zvážněl pohled: "Pomůžeme v této válce. Ale budeme bojovat za svůj domov, jako nezávislý národ."

"A co vaše práce, doktore?"
"Našli jsme v Pegasu loď třídy Orion, je dost poškozená, ale můžeme ji celou rozebrat. Je to úžasné," odpověděl mu Zelenka.
Ke stolu přistoupila servírka.
"Já si dám smažák, děkuji," objednal si Tomas a usmál se.
"Pro mě svíčkovou," doplnil doktor Zelenka, "neuvěříte, jak dlouho už jsem ji neměl."
Tomas si dál prohlížel jídelní lístek.
"Stopy korýšů? To si dělají legraci?" vyhrkl a ukázal doktorovi v lístku poslední stranu.
"Jo, to je teďka nové," zasmál se Zelenka.
"Teda, žiji poslední tři roky na cizí planetě, ale jako cizí svět mi to začíná připadat tady doma."

"Brána je aktivní, šéfe. "
"Adresa?"
"Nemáme v databázi."
"Zapněte štíty, hned!"
Tázavě na něho pohlédla, ale zároveň udeřila dlaní do velkého tlačítka na svém panelu. Od země se začala zvedat světélkující bariéra a rychle tvořila kopuli.
Náhle se zablesklo, ozval se výbuch a Fórem se prohnala slabá, ale citelná, tlaková vlna.
"Co se stalo?"
"Raketa, naštěstí nešla do středu, nestihli bychom to."
"Kam mířila?"
"Na Fórum. nezničilo by to celé město."
Pohlédli na sebe, čtyři tvrdé pohledy.
"Parchanti, chtějí loděnice," ucedila Mayra a pohlédla nahoru.
"No, naše společnost čelí nepřátelskému převzetí," zasmál se Tomas, ředitel Hefaistos Industries.
Obloha rozkvetla světly.