To (It)

Úprk přes parkoviště. Zadek kecne na beton za rezavou dodávkou - najdou mě tady?
Pleskání tenisek je blíž a blíž. Tři páry.

Nádech.

Rebecca: "Vylez, tlustoprde!" (Rebecca je vymodlené dítě, nedonošeně. Ve třinácti poprvé uhodí svojí matku.)

Výdech.

Luke (blíž): "Naklepeme tomu tlustýmu zmrdovi kejty!"(Luke je budoucí hvězda fotbalového týmu. Ve dvaceti zemře - předávkování amfetaminem.)

Nádech.

Mike (teniskou kopne do dodávky): "Vylez, čuráku, víme že tam si a že si sám!" (Mike si odsedí tři roky za napadení přítelkyně - která se k němu poté vrátí.)

"Zabijeme tě!"

Ne vždycky noční můry v Derry pocházejí z kanálů a ze špatných snů.

Chlapec ve žluté pláštěnce je sotva šestiletý. Klečí u kanálové mřížky a dívá se do stoky. Dívá se na mně.
Cítím jeho zvědavost a trochu lahodného dětského strachu. Zatím jen náznak, Georgie (ano, tak se jmenuje, Georgie) není zvyklý se bát, jeho rodiče a hlavně starší bratr jsou pevná ochranná hráz vůči všem strachům světa. Inu, ani jeden z nich tu teď není.
"Jsem klaun Pennywise," představím se Georgiemu. Dítě se usměje. Jak jsou hloupí v tomhle věku, jak důvěřiví.
"Chceš balónek, Georgie? Podívej jak se vznáší..."
A malý, hloupý, a brzy mrtvý Georgie natáhne ruku ke mně do temnoty.

Dávno
Dávno

Vesmír se teprve začíná rozpínat. Čas ještě neexistuje.

Dávno

Na jedné malé modré planetě se opice postavily na zadní, vzpřímily palec do pravého úhlu k dlani a začaly snít.
Tvoje chvíle brzy přijde.
Protože kdo sní, ten se umí i bát.

Nyní

To místo, kde žiješ (a kde se krmíš) se teď jmenuje Derry. Místní nevědí, že jeho duše je tebou nakažená. Nevědí, že jsi na počátku všech nočních můr, které se koncem každého cyklu zdají jejch dětem. A že ty ležíš v samotných základech města, protože tvoje tepny jsou jako stoka, kterou si razí cestu zkažená krev.