Poezim č. 2 pro 2. 11. 2025. Téma: Hrdinský epos

Tady je lidu, drak naštvaně bručí,
Kdekdo tu mele, řeční a skučí,
Někoho sežeru, prořídne banda,
bez dlouhého výběru, to bude švanda!

"Otec mi tvrdil, že budu hrdinou,
a teď abych řešil tu krizi rodinnou,"
povzdechne rytíř Griffin nešťastně.
Lesapán zvolá: "Však nevzdávej to předčasně!

Dračice zklamaně potáhla nosem:
"Sama být ve sluji tedy odsouzena jsem?
Copak se nenajde potrhlý jedinec
co by byl ochoten užívat zvěřinec?"

Zlatý drak na stromě falešně pěje:
"Neblbni, tady právě krize se děje.
Dračice v depresi, muži v pohotovosti.
A ty teď se dožaduješ pozornosti?"

Skoro na mě zapomněli, ale furt mi to tu patří!
všechny hory, pole, lesy, řeky, rybníky i kapři!

Dupne si drak, hledě na dračici,
pannu, lesapána a lidskou pětici.

Rytíř jen nasucho zalapal po dechu.
"Račižte - to by snad - činilo neplechu,
již tak mám, odpusťte, neklidné spaní...
Ženit se nemohu, má dračí paní!"

Rytířovo kopí ladně k zemi letí,
dračice mu věnuje úsměv velkolepý.
“Můj spanilý rytíři, nabízím ti tlapu.
Doufám, že ti nevadí, že tak trochu chrápu.”

pozn. Pojmenujte někdo toho draka. Je otravné pasovat dračici do rytmu ;)

U lesa chechtá se panna ve zbroji,
co pocuchat chtěla dračí ústrojí.
Pak ale raději zacouvá o kousek,
kdyby snad dračice hledala ubrousek.

A vida, gentleman, dračice zvolá
Všim' si, že v zubech mám kostičku z vola.
Než Griffin pochopí, co se tu děje,
popadne kopí a v tlamě se reje.

já se omlouvám, ale nedalo mi to :D

I vyšla dračice jako květ,
neshlédli také krásy svět,

Jen rytíř Griffin zvedá kopí,
aby jej vrazil ve chřtán dračí!