Poezim č. 2 pro 2. 11. 2025. Téma: Hrdinský epos

Letošní Poezim už se nám chýlí,
a teď skládat účty nám jenom zbývá:
Byli epičtí hrdinové milí?
Co styl, byl vhodný? A co forma, čtivá?

Možná je lepší se hrdinů zeptat,
jestli se příští rok pro nášup vrátí.
Budou snad carevně poddaní reptat?
Alenka s králíkem, snad se neztratí.

Kronikář určitě nový brk chystá,
Stáňa a Žvahlav na líbánkách prdí.
Před Griffinem leží budoucnost jistá:
co rytíř dračí teď na panny... prdí.

A my? Ustanem v tvorbě činorodé?
Ani náhodou! Vánoce? DMD?

Vejce teď praskne víc, pohne se, poskočí,
skořápka nahoře obloukem odskočí.
Griffin už se smíchem bere ho do dlaní,
chránit si zaslouží tvorové bezbranní.

Griffin se v koutku usadí potichu
cítí se lehce a je mu do smíchu.
Sleduje praskliny jak šíří se skořápkou,
v představách vyráží za další pohádkou.

Griffin se samotný zpátky vrací
lesem k té jeskyni, kde byli draci.
Vejde a slyší, že uvnitř cos ťuká -
veliké vejce tam praská a puká.

Vítězným turné s kuchařkou dračí
panna a kronikář vesele kráčí.
Griffin je udiven a kroutí hlavou,
jak správný rytíř on pohrdá slávou.

A už on hledá obraty schůdné,
brk z plameňáka nad tou lží rudne,
v té verzi peří draka nezničí -
to panna dělá z něj ražniči.

Kronikář objal ji kolem ramen:
"Děvče, když s drakem je jednou ámen,
na tom jak skolen byl nezáleží,
když o tom napíšu epos svěží!"

"Vždy jsem se chtěla hrdinkou státi,
rány mečem se učila dáti,
ale pak draka toho zabilo pápěří,
že silná jsem, nikdo mi nevěří."

Rytíři najednou všelicos dochází,
pannino zmizení, nesnáz za nesnází.
"Tys našich potíží veškerých příčinou!"
Panna se ušklíbne, nezdá se nevinnou.