Myšlenky víří

Lucius nemohl spát. Věděl, že by si měl odpočinout. Zítřek mohl přinést jejich vítězství či smrt… Čelit Temnému pánovi nebude jednoduché. Čelit mu unavený je enormně pošetilé.
Jenže požádat Severuse o Bezesný spánek by bylo projevem slabosti. A bez lektvaru jeho myšlenky pádily jako zběsilé…
Vzpomenul si na hovory s Brutem – ne s tím extravagantním přiopilým námořníkem, ale se strýcem, který mu pomohl, když se rozhodoval, zda se má odchýlit od dráhy Smrtijeda.
Vydal se zšeřelým sídlem k jeho portrétu. Chodby osvětlené jen několika svícemi rozehrávaly podivný tanec stínů.
„Vítej, Luciusi,“ usmál se na něj starý pán, „rád tě vidím.“