Náhodné setkání

I služebník lidstvu potřebuje odpočinek. Marina jde do metalového klubu. U baru zahlédne zajímavý obrys.
Jmenuje se Aleksandr a jdou k němu. Tváře mají studené od nočního chladu, ruce rozpálené touhou.
„V ložnici je tepleji.“ Smích.
Modravé světlo ve skříni. Průhledná černá koule. Magie těžkého kalibru. Marina se odtáhne.
„Nestihl jsem uklidit. Obvykle tady nikdo nebydlí.“
Marina couvá ke dveřím. „Nechte mě jít,“ vyhrkne.
„Co se děje?“
„Takže jsi vlezla do čarodějnickýho doupěte,“ shrne kolega v bezpečném bytě. „Jsi si jistá?“
„Jsem. Je to ten kluk z fotopasti.“
„Pamatuješ si, kde to je?“
Marina přikývne. „Určitě.“
„Dobře. Budeme muset zaimprovizovat.“