Malá zachránkyně

Ithunn přihopsala domů celá uválená a v durch mokrých botách.
Lily, zvyklá na všechno, ji usušila, nalila do ní dryák, po kterém Ithunn z každého ucha vyletěl obláček páry, a pak řekla: „Tak spusť.“
A Ithunn vykládala o spolužačce, kvůli které se poprala se starším klukem, a koťátku na stromě a o spoustě jiných maličkost, jimiž se snažila vylepšit svět.
„A ty boty?“
„No, víš, jak je za domem ten potůček?“
Holčička se odmlčela.
„Tak ten jsem chtěla přeletět.“
Lily si s úsměvem povzdechla. Ithunn má možná zachránit jejich svět, ale jinak je docela normální. Merline, ať jí to zůstane.