Ráno poté
Úvodní poznámka:
Předchozí: http://sosaci.net/node/40644
Drabble:
Tabithu probudí slunce ve tváři. Sáhne vedle sebe. Nahmátne prázdno. Prozkoumá pohledem cizí pokoj. Bílé stěny, tmavé skříně. Zavřené dveře. Tabitha vykoukne ven. Vůně kávy z kuchyně. Tichý hovor z obýváku.
Karel se naklání nad miskou s pableskující vodou a otevřeným spisem. Služební hovor. Něco nečekaného. Dnes neměl mít službu.
Tabitha mu tiše nakoukne přes rameno. Pohřešované dítě. Mrtvý otec. Otec je jí povědomý.
„Včera jsem s ním mluvil. Dneska ho našli mrtvého ve stoce.“
Tabitha se musí chytit křesla.
Ten muž potřeboval pomoc. Karel mu ji nabízel. Tabitha ho odvolala, protože spěchala do soukromí. Mizerná rada. Ještě mizernější rádce.
Závěrečná poznámka:
Další: http://sosaci.net/node/41026
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
To si ale nemůže tak brát! To
To si ale nemůže tak brát! To je prostě osud.
Mohl někde zmrznout opilý o
Mohl někde zmrznout opilý o půl roku později, ale zkus jí to vysvětlit.
A jéje.
A jéje.
No jo.
No jo.
:( To je smutný. ale to se
:( To je smutný. ale to se prostě stává, nemůžeme zachránit všechny.
Právě.
Právě.
Jo! Takhle nějak. Dobrý
Jo! Takhle nějak. Dobrý
Ty jsi krvelačná :-D
Ty jsi krvelačná :-D
Drsné. Někdy nečekaný
Drsné. Někdy nečekaný tragický výsledek temně nasvítí vše, čím jsme k němu nechtěně přispěli...
njn...
njn...
Hm, tohle je blbá situace.
Hm, tohle je blbá situace. Nezávidím jí.
Já taky ne
Já taky ne
Tak to skončil blbě.
Tak to skončil blbě.
No jo.
No jo.
To vzal rychlý konec otec.
To vzal rychlý konec otec. Líbí se mi, jak začínáš ty linie spojovat.
Díky :)
Díky :)
Proboha, takže otec už má po
Proboha, takže otec už má po starostech.
To jo, ale matka nemá!
To jo, ale matka nemá!
Tyjo, takže je mrtvej.. já
Tyjo, takže je mrtvej.. já myslela, že ho jen našli někde hrozně opilýho. Začíná být pěkně husto.
Přihořívá.
Přihořívá.
Já si myslela, že je po něm!
Já si myslela, že je po něm! A kde je dítě? (a taky, kde je ta dobrá rada?).
Ano, ne. To nevíme! A dobrá
Ano, ne. To nevíme! A dobrá rada byla o dvě drabblata dopředu, teď se na ni jen neradostně vzpomíná