Tak, chudák byl poslední, a ne že ne.
A zkusil jsem to neuměle "zhomerizovat" :-)
Mnoho let uběhlo od času toho, kdy Achajci
na popel spálili skvoucí a bohatou, přeslavnou Tróju.
Mnozí z těch reků přemocných nikdy se nevrátili domů,
stíhaní osudem, hněvem a mstivostí Olympských bohů.
Jiní, co záhubě jistotné ušli, pak bloudili
dlouhý čas mořem i souší, než dosáhli opět své vlasti.
Nejposlednější z nich však stále se plahočí mořem,
i dlouho poté, co ostatní všichni se v domov svůj vrátili.
Až poté, co Poseidón hněvný s ním pocítí soustrast,
a zločin až odpustí rekovi rovnému bohům,
až poté zchytralý ithacký král políbí zemi
svou rodnou a v náručí láskou zulíbá věrnou Pénelopé.
Letos jsem se zkusil držet celý měsíc jednoho "fandomu", a bylo to těžší, než jsem čekal. Ale snad se zadařilo.
A chtěl bych poděkovat všem organizátorům, čtenářům, komentátorům, kontrolorům, a samozřejmě i všem spisovatelům za další z řady krásných dubnů :-)
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Moc hezké!
Peggy
Moc hezké!
Paní Pávová podporuje
Lady Peahen
Paní Pávová podporuje používání původních prostředků. Posílá potěšenou paní pávů.
To je pravda, byl ten
Esclarte
To je pravda, byl ten nejposlednější, co se vrátil. Ale nakonec to s ním dobře dopadlo (věřme tomu). Moc hezké, takové jako od dávných pěvců.
Tak to je mistrovský kousek
Faob
Tak to je mistrovský kousek na závěr, hluboce smekám, hexametr je veletěžká forma, ale zvládnuta bravurně, úplně vrátila ke čtení Homéra!