Akce

Čekají u soutoku, noční chlad jim zalézá do kostí. Nikde se nepohne ani lístek. Sledují hladinu.
Bubliny, Veronika se zavrtí. Z vody se vynoří hlava.
"Neměl bych s vámi mluvit," zahuhlá.
"Prosím. Přítel je vodník. Ale má v sobě kvůli magické erupci dvě duše. Druhá je taky vodník."
"Nemožné!"
Náhle tmu protnou světla.
"Tichá! Kopecký! Já vás oba zavřu za maření úředního výkonu!"
Šéf. Ale proč?
Veronika se k němu otočí čelem, Matěje schová za sebe.
"Šéfe, já..."
"Mám patent na rozum, všechno vím nejlíp, zákony a rozkazy pro mě neplatí. Tichá, vynechali jsme vás schválně. Holý je v bezpečí."