Ještě jednou
A přímo navazujeme na včerejší drabblík: http://sosaci.net/node/5095
Přečetla ten dopis a zapomenutý cit jí zamlžil zrak.
Jen hovor s Natálií – Tamaro, jsi žena Sergeje a on tě potřebuje. – ji přiměl před hosty navenek zachovat dekorum, ačkoliv útroby jí svíraly obavy a marná touha.
Hlavně zachovat důstojnost... vždyť ani neví, že tady jsem, co když to vezme jako zradu? zoufala si, jak nesnesitelně dlouhé odpoledne pokračovalo k večeru.
Když služebná oznámila jeho příchod, dostála Tamara svému předsevzetí a s hlavou neochvějně vztyčenou prošla chodbou. Až když uviděla nevěřícný pohled v jeho tváři – ach tak strhané – sklonila svoji hrdou hlavu k jeho rukám a s výdechem „Lve...“ je políbila.
Dnešní doprovod je krásné hořkosladké argentino od René Aubryho: http://www.youtube.com/watch?v=ivdqgaETgWo
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
tohle máš za to:http://www
tohle máš za to:
http://www.youtube.com/watch?v=RESxOyGAA9k
Jej to je krásně ruské,
Jej to je krásně ruské, děkuji! :)
velmi rádo se stalo :-)
velmi rádo se stalo :-)
Ta poslední věta!!! Skvělé.
Ta poslední věta!!!
Skvělé.
Děkuju! Mně se taky - i když
Děkuju! Mně se taky - i když vím, že sebechvála smrdí - hrozně líbí :)