Muž a stroj

Konečně byl uvnitř. Nahodil systémy, zapnul oblíbenou hudbu a vyrazil. Letěl jako šíp, konečně volný, konečně sám sebou. Cítil se jako hrdina, jako neporazitelný muž uvnitř fantastického ocelového stroje. Fascinovala ho ta moderní technologie, kterou byl obklopen, všechno to do sebe zapadalo: čidla, propojení a řízení výkonným počítačem. Letěl jako by ani nebyl ve svém vlastním těle.
Z transu ho vytrhl zvuk sirény a blikající světlo. Zastavil a stáhl okýnko.
„Dobrý den, pane řidiči.“
„Dobrý večer, strážníku.“
„Pane Starku! Pěkné auto.“
„Ano, jsem to já. Děje se něco?“
„Jel jste dvě stě kilometrů v hodině…“
„Potřeboval jsem se uvolnit.“
„… nahý?“