"Dobrý den. Jmenuji se... a jsem vaše učitelka odborného výcviku."
Červeň se hrne do tváří, oči nervózně těkají po obličejích nových žáků.
Nádech, výdech.
´Uklidni se´ běží signálka hlavou.
"Budeme se spolu scházet každé úterý a čtvrtek. První dny se budete seznamovat s pracovištěm, nafasujete ochranné pomůcky, probereme bezpečnost..."
Pomalu se začíná uvolňovat. Dál předkládá připravené informace.
"Omluvenky se řídí školním řádem, do 48 hodin. Maximálně dva dny za rok omluví rodiče."
Hotovo. Všechno už ví nebo to slyšeli. Však se mohou kdykoliv zeptat.
"A teď se půjdeme podívat do skleníků."
Je druhého září.
V červnu mi oschlo maturitní vysvědčení
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Jé, to znám, to jsou nervy
Aries
Jé, to znám, to jsou nervy nadranc!
To jo. Klepala jsem se jak
mamut
To jo. Klepala jsem se jak rosol. A další dva roky v září znovu. :D
Dnes už je z toho milá rutina.
Poprvé je to nejtěžší! Mě to
Tenny
Poprvé je to nejtěžší! Mě to ještě čeká, tak jsem na to zvědavá...
Moc milé!
Faob
Učitelka se vždy nakonec bojí víc než děti! Zdvořile: překlepy - "výviku" (má být "výcviku") a "bezečnost" (má být "bezpečnost").
oh děkuji :)
mamut
oh děkuji :)
běhám psát do školy na víkendovém pobytu ve Deštném... takže né můj počítač a ještě zbrkle :D
napravím
To musely být nervy,
Tora
To musely být nervy, stoupnout si v podstatě před stejně staré lidi :) Káč.
To ano.
mamut
To ano.
Třeťáci, které jsem mimochodem taky jeden den nafasovala, měli skoro stejně staré občanky :)
...
gleti
parádní, kachnizuju
Děkuji
mamut
Děkuji
Ze života doslova :)
neviathiel
Ze života doslova :)
Tak, tak :)
mamut
Tak, tak :)
Krásné, ze života. To chce
Peggy Tail
Krásné, ze života. To chce odvahu, já smekám. Místnosti plné lidí nesnáším.
Děkuji.
mamut
Děkuji.
A přiznám se, že mi ještě dnes občas přejede husina po těle, než poprvé promluvím. Přece jen... :)