Já mám vždycky tendenci být na šílená témata sentimentální. Předchází mé loňské sérii Dekameron 1776.
“Fin. Dernier. Poslední kurrže padlo za vlast.”
Popravdě, posledního opeřence spořádali týden zpátky, proto se raději nikdo neptal, čemu Lafayette říká kurrže.
“Myslel jsem, že znám peklo...”
“Protože jste nikdo...”
“Jestli začneš o Quebecku, seš první na příštím jídelníčku, Burre!”
“Ne, vážně. Co teď?”
Odpověď přinesl Hercules v podobě vzkazu vonícího kosatcovým pudrem a vanilkou.
“Ubytování pro vybrané gentlemany," četl Hamilton. "Chci postel. Roky jsem neviděl peřinu.”
Lístek šel z ruky do ruky.
“Mám první koupel.”
“Bůh ví, že nesním o ničem jiném, než strávit odpoledne v županu.”
“Burre?”
Oslovený znovu přivoněl k lístku.
“Aarrone?!”
“Já... Já si zamlouvám hostitelku.”
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Awww. Nádherně sentimentální.
Keneu
Awww. Nádherně sentimentální. Quebec mě dostal.
Quebec je takové věčné téma..
Lady Peahen
Quebec je takové věčné téma...
Věčné a vděčné.
Wolviecat
Věčné a vděčné.
A každému podle jeho nátury, aspoň se nepoperou.