DMD č. 29. pro 29. 4. 2021. Téma: Zaháknutý prasák

Ishanvi was very satisfied, even pleased, as she picked the scroll up. She then stretched her palm out for the wedding jewelry Maddie was still holding, her face uncompromising.
"Well, if you put it that way," Maddie mumbled, handing the things over. "I guess I should have been asking you for explanation."
She was focusing to catch any sign of the agency team.
"Or was it both of you?"
The man, looking a bit shell-shocked, shook his head.
"It won't hurt anyone. I wasn't going to let him get away," Ishanvi shrugged. "The wedding will make him complete too - literally."

Mladík v černé mikině s kapucí se sunul po větvi jabloně. Jen kousek nad ním ve tmě svítilo okno. Podařilo se mu přehmátnout, vylézt kousek vyš a konečně měl výhled do ložnice za oknem. Před zrcadlem zády k němu se tam převlékala žena. Odložila košilku a odhalila tak krajkové spodní prádlo. Když se však otočila, spatřil chlupatou hruď a knír. Mladík zapištěl a s praskáním padal k zemi. Co čert nechtěl, noha se mu zasekla mezi větvemi.
Z domu na zahradu vyběhl muž středního věku v krajkovém negližé. Nesl vidle a začal mladíka popichovat: “Šmírovat mi manželku se ti zachtělo!”

Hele, ho, svini, jak si myslí, jakej není superhrdina, miláček davů, kříženec jeden zrádcovská, hlas by si odplivnul, kdyby měl ústa.
Ještě i teď se tváří, jako by mu to tady snad patřilo, prostě king, pán s velkým P, přitom by si mohl považovat za čest leštit nám mramor!
(Sdílené opovržení udělá radost kdekomu.)
A vůbec nejhorší je ta jeho ohavná nepokora, jako bychom snad my byli ti zlí a on ten klaďas, tahle demagogie mě fakt nepřestává dojímat. Místo aby se styděl až do morku těch svých prašivých střev, se pořád vidí jako obětující se hrdina lidstva. Prométheus, tfuj.

Staré sklady vydaly neuvěřitelné předměty, které by se opravdu mohly hodit. Dehtovanou plachtovinu na střechy, rozkládací pruty, podběráky.
K tomu další vybavení... bylo toho hodně.
Každá odnosuschopná síla se počítala.
Máma ho nechtěla pustit, ale už byl přece plnoletý a co naděláš. Vlastně byla i hrdá.
Když se ale ráno vydal z vrátek, následoval ho ještě někdo.
„Bille, nemáš se starat o prasata?“
„Je mi už patnáct. Jdu taky.“
Kdepak. To nepůjde.
Byla to šikana a zneužití síly, jak mladší chlapec volal, marně se zmítaje zavěšený za opasek na tyči branky.
„Taky tě mám rád, troubo,“ řekl Erik. A odešel.

Rona prefektský odznak zaskočil. Nikdy si úplně nedokázal věřit a vidět sám sebe ve stínu druhých, ale rozhodl se si ten blyštivý kousek vlastního světla zasloužit a brát ho vážně.

*

Cormac se oslizle zubí. Hermiona se stěží dokáže viditelně neotřást a neproklít jeho, Křiklana ani sebe.

*

"Grangerová po mně totálně jede," chodbou se medově táhne Cormacův hlas, "je jasný, že se chce... blíž poznat, chápeš," uchechtne se.
Ron bezmyšlenkovitě potřese rukou druhákovi, kterému chtěl původně zabavit hnojůvku.

Odepne odznak a dá ho do kapsy.

*

Cormac zaháknutý za límec se houpe na chrliči.
"Zákeřná věc, tyhle levitační koláčky," pokrčí Ron rameny.

Otec se Josefa zeptal, zda bylo nutné navštívit kabinet Velkého Prasáka i se školní výpravou.

Paní Tichá poznamenala, že spratci nejspíš dostanou psotník. Přemýšlela jsem, k čemu jim ta psí bouda bude, načež mi paní Tichá podala ořechovku se slovy: "Radši si cvakni, holka, nebo eště zcvokneš."

Josef ovšem tvrdí, že současným dětem nemůže prohlídka uškodit, jelikož jsou tak otrlé, že by zkazily i samotného Velkého Prasáka. Něco na tom zřejmě bude. Dětičky používaly řadu mně neznámých slov. Když jsem je hledala ve slovníku, zdálo se mi, že se portrét Prasáka, pověšený v knihovně, začervenal. Jde vesměs o anatomické termíny.

„Můžu dneska odejít dřív?“ nadhodil Harry, když dokončil vyšetření pacientky s ledvinovým selháním. „Mám skupinu.“
„Pro zoufalé mileniály?“
„Pro workoholiky.“
Snape pobaveně potřásl hlavou.
„Až dostanete pacientku na dialýzu, můžete jít.“
O dvě hodiny později Harry konečně vyjednal převoz na internu, rychle se převlékl a spěchal pryč.
Záchranáři ho málem smetli, když vrazili na příjem se dvěma lidmi na jednom lehátku.
„Čtrnáctiletá prostitutka, sedmdesátiletý muž. On mrtvý, ona podchlazená. Kvůli křeči ho ze sebe nemohla dostat a než je venku objevili strážníci, rigor mortis způsobil, že jsou do sebe zaklínění.“
„Mazec!“ okomentoval nadšeně Harry. „Přebírám je! Hagride, kde máme volno?“

He was standing on his tippy toes. His hands were tight together with a rope that was hanging on a hook in the ceiling. He was naked, coloured by bruises and red lashes. At a few places, his skin ruptured and he was bleeding.
A young man was kneeling by his side, licking off the blood on his stomach. The blood sparkled on his tongue. A bare-breasted woman was touching his penis. Her touch was like vibrations.

***

"Out!" Amalia burst in. Nobody moved. "Now!"
Penance showed them her new exploding gadget.
Suddenly they were alone.
"You owe us an explanation."

Šedesátiletý kulturák, který se k stáru dočkal šeredných plastových oken a nového lina, je narvaný až po střechu. Místní dechová kapela to roztáčí jak za totáče, pod stolem chrápe už několik dobrovolných hasičů a zelená teče proudem.
Postarší stréc s přehazovačkou a pupkem zvíci glóbu mlsně obchází hloučky mládeže toužící po ožrání za málo, slintá nad zadečky patnáctek v minišatech, už už si sáhnout.
„Hledáš něco, koloušku?“ Na sádelnaté rameno přistane ruka s dokonalou manikúrou.
Ohlédne se, zachytí jedový pohled krásné neznámé.
„Pojďme dozadu.“
Pospíchá jako nadržený ratlík.
Na zábavu už se nevrátí. Jeho střeva jako girlandy zdobí její dům.

Za sídliskom bývala rozľahlá trávnatá pláň, na ktorej som rada venčievala psa. Raz zrána tam môj pes stretol Dámu svojho srdca, hárajúcu a navoľno. Než sme s príslušným majiteľom stihli k psom dobehnúť, naviazali veľmi tesnú a důvernú známosť.
Už som v duchu počítala korunky v prasiatku, či budem mať dosť na alimenty pre šteniatka; majiteľ fenky riešil bezprostrednejšiu starosť.
"Neviete náhodou, ako dlho im to potrvá? Čože? Ale ja sa ponáhľam do práce, nemohli by sme ich nejak... rozpojiť?"
Či ako dôvod neskorého príchodu do práce vážne uviedol šukajúceho psa, som sa nedozvedela. Odvtedy som ho už nikdy nestretla.

Od té chvíle šlo všechno hladce. Nebo aspoň tak hladce, jak jen může probíhat útěk tuctu zajatých – uprchlých kouzelníků, kulhajícího alchymisty, snad celého osazenstva taverny v čele s královským rytířem, jednoho cizince, který taktak udrží v ruce meč, a Sary.
Za nimi, někde ve tmě u hradu, byly slyšet kroky jejich pronásledovatelů. Paullovi z toho šla hlava kolem. Upřímně řečeno by se v této chvíli nedivil, ani kdyby místo stráží vyběhlo stádo prasat s pirátskými háky místo kopyt.
Zavrtěl hlavou, aby si pročistil myšlenky od všech pochybných nápadů, a ve spěchu za nimi zamkl dveře. To by vojáky mělo zpomalit.

Racionalizuji si to. Nečiním nic špatného a nahotinka nechť si dělá, co chce.
Vzápětí je všechno jinak.
V mokrém terénu uklouznu, šortkami se zachytím za kořen vyvráceného stromu a zůstávám viset zaháknutý. Pouze na krátký okamžik, neboť tento kus oděvu moji tíhu nevydrží, trhá se; a já padám obličejem do bahna.
Turistka naturistka vyprskne smíchy:
"Nahému by se vám to nestalo!"
Avšak pomáhá mi na nohy, takže záhy pokračuji v cestě, nyní už též obnažen. A všechno mi dochází. Když jsem se nahé dámě nepřizpůsobil a šel vedle ní přioděn, nejsem gentleman, ale prasák, za což mě vyšší moc potrestala.

"Slečno Agáto, to opravdu nejde. Podívejte se, já jsem se vás vždycky zastával. Vaše pokrokové názory uznávám a snažím se o nich diskutovat. Nikdy jsem vás neodsuzoval, přestože mi mnozí radili Vás rovnou z firmy vyhodit. Já samozřejmě chápu vaše tužby a touhu proniknout až k samé podstatě, ale vám taková role nikdy nebyla předurčena. Toto je výsadou pouze mužů a nám nezbývá, než se s danou skutečností smířit. Rozumíte mi?"

*

"Agi, proč na tebe tak před celou kanceláří vyjel??"

"Požádala jsem, aby se moje pozice nazývala stejně jako u Petra, když pracovní náplň je stejná. Z asistentky odbornou referentkou."

Barneyho našli asi po třech hodinách. Kupodivu nebyl ani v nemocnici, ani v cele, ani se nezapomněl ve strip klubu. Visel zaháknutý za límec obleku na lampě kousek od Mclerena.
Ted s Marshalem odklusali pro žebřík. Lily vytáhla z kabelky tužku a list papíru.
"Tak povídej, která to byla?"
Pokrčil rameny, nakolik to šlo: "Co já vím? Bledá jak stěna, bruneta, ko..."
"Schopnosti?" přerušila ho, než stihnul doříct.
"Lítala. Kde jsou s tím žebříkem?"
Usmála se: "Jessica Jones! Už jen Scarlett Witch nebo Thor a budeš mít bingo."
Pokud ti dřív někdo neurve Barneyho juniora, pomyslela si. Vlastně spíš přála.

Zedník Dušan býval macho, ve vsi sklátil každou,
když to začal zkoušet na mě, smrdělo to vraždou.

Že je zručný coby zedník, v tom jsme byli zajedno,
krom toho ten vilný kozel myslel však jen na jedno.

Typický byl slizký úsměv mlsné šelmy na líci,
„Drží ti a na tě žena? Jak vám dupou králíci?“

O zkrocení ženy mele, manžel se jen směje,
na úrodnou půdu Dušan svoje moudra seje.

S harašmentem Dušánek když začne, vidím rudě:
„Měli by to čuně krmit, vypadá dost chudě.“

Ať ten pašík klidně kvíká, vnitřním zrakem věším háčky,
zaháknutý prasák bude hrdinou mé zabijačky.“