Dnes lehký časový skok.
Posledních pár týdnů se scházeli často. Lina byla v sedmém nebi. Splnilo se vše, co si vždycky přála – našel si ji muž jako z románu. Nosil jí dárky, recitoval francouzské básníky (v těch chvílích si musela přiznat, že tomuto jazyku ve škole příliš nedala), líbal ji vášnivě ve stínu rudnoucích stromů, pod střechami altánů, v zákrytu soch. Trochu ji mrzelo, že nemůže o svém milostném příběhu nikomu říct – Judita by to hned někomu vyslepičila (mínil Antoine) a snad celá rodina by byla proti, kdyby věděla, že se má dnes už zase sejít s panem Rochem v Schönbrunnu u pavilónu šelem.
Nepochybuju o tom, že se páry ve vídeňské zoo (nejstarší na světě, pro „vhodně oblečenou“ veřejnost otevřená od roku 1778) scházely často, do roku 1918 byl totiž vstup zdarma.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To je hezký barvité
Aries
To je hezký barvité
Děkuju.
Ancient Coffee
Děkuju.
A jéje holka, to neni nikdy
Tenny
A jéje holka, to neni nikdy dobrý když boyfriend říká abys to nikomu neříkala. Tak snad jí nezbouchne.
Souhlasím ve všech bodech.
Ancient Coffee
Souhlasím ve všech bodech.
Myslím, že šelma je tam nejen
Esclarte
Myslím, že šelma je tam nejen v poslední větě.
Děkuji za postřeh :).
Ancient Coffee
Děkuji za postřeh :).