Když k pramenům, tak k nim
Za chvíli nás máma zavolala a řekla, abychom napsali tátovi. Marta šla hned psát. Martin řekl:
„Mami, já to napíšu až večer.“
Máma se sice na Martina zamračila, ale nakonec mu to dovolila.
A mně se sice moc nechtělo, ale už jsem to tak dlouho sliboval mámě, že se mi nechtělo odporovat, a Marek jen řekl, že to napíše až zítra a že si to dneska promyslí, co v tom dopise napíše. Hned jsem šel psát dopis a v dopise bylo toto:
Milý táto
Jak se máš? Já se mám docela dobře. Už se těšim na moje narozeniny. (…) Pusu Patrik
Úryvek z mé první a jediné beletristické novely, která kdy „oficiálně“ spatřila světlo světa: pod názvem „Děti o prázdninách“ vyšla v samizdatu nákladem 10 výtisků, na stroji opsala Otka Bednářová. Bylo mi tehdy osm let.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Je z toho cítit smutek...
Jackie Decker
Je z toho cítit smutek... takový zvláštně hluboký.
Děkuji...
Faob
Děkuji...
Vída, autorské začátky.
mila_jj
Vída, autorské začátky.
Ano, je to smutné, předpokládám, že život tou dobou asi taky nebyl zrovna veselý. Tátu snad dopis potěšil (a nedošel moc proškrtaný :( ).
Dítě to zas tak fatálně
Faob
Dítě to zas tak fatálně nevnímá, byli mi ještě čtyři, když tátu zavřeli, bál jsem se o mámu, ale myslím, že jsem to vstřebal jako prostě hotovou věc... Moc se nepamatuji, ale kniha smutná není. Děkuji za milý komentář!
Zajímavé, když vidím ta jména
Esclarte
Zajímavé, když vidím ta jména, hádala bych toho, co to vypráví, na Michala nebo Medarda. Takové napohled ze života, dětem se nějak moc nechce, ale je zřejmé, že tátovi je opravdu potřeba napsat, protože... no, víme. Moc pěkné.
Děkuji za milý komentář!!!
Faob
Děkuji za milý komentář!!!
Výborné
Aplír
Dopisy přinášely tolik světla, kolik se ho mřížemi a cenzurou protáhlo. Velmi na mne působí na Tebe prostý styl, který pomáhá domyslet tu hrůzu za tím.
Děkuji... Je to skutečná
Faob
Děkuji... Je to skutečná citace, inu, byl jsem ještě krapet nevypsaný, tehdy. (Fakticky se mi to vůbec nelíbí...)
Jsou věci, na které se
Aries
Jsou věci, na které se zapomenout nedá
Je to tak, díky!
Faob
Je to tak, díky!
až mě z toho obešel mráz...
Tora
až mě z toho obešel mráz... to je tak smutné.
Jejda, to nemělo být... Ale
Faob
Jejda, to nemělo být... Ale asi trochu je.
Oh,
Profesor
tohle je takové zvláštní. Tak nějak smutné a přitom svým způsobem dětsky hezké.
Děkuji moc.
Faob
Děkuji moc.
No prostě je vidět, že máš
P.M.d.A.
No prostě je vidět, že máš spisovatelské střevo od raného dětství :-)
Děkuji, já ho tam tedy
Faob
Děkuji, já ho tam tedy nevidím, ale rád se nechám balamutit!!!
Jusis.
Peggy Tail
Jusis.
Dík.
Faob
Dík.