Baletka začala jako povídka do sosácké Padesátky. A protože tahle drabblokapitola má pořadové číslo padesát, je načase dovést Jelizavetin příběh ke konci. Díky všem, kteří četli a zejména těm, kdož si našli čas i na komentáře. V závěrečné poznámce najdete třetí historické okénko, nějaké ty zdroje a taky, doufám, že nikoli v rozporu s pravidly, reklamní okénko. A protože duben se ještě neloučí, neloučí se ani Zkušenost exilu. Ještě dnes se proto můžete těšit na start nového seriálu.
Caracas, Venezuela, březen 1956
Přepestře roztančené ulice, muži, ženy, odrostlejší děti, dlouhé průvody s nádhernými vozy. El Carnival.
František se roztančenými davy proplétá mlčky. Černý kabát a zachmuřený výraz tu vyčnívají přímo bolestně. Ještě pořád vede soukromou baletní školu, ale už dlouho pomýšlí na její zavření. Dlouho? Od její smrti. Její matka zemřela v létě, a pak Líza... Nechtěla by, aby skončil. Oba té škole tolik obětovali. Ale teď se jeho život rozbil a on– někdo mu poklepe na rameno. Neznámý mladík. Ukazuje na průvod. František se zarazí, pak kývne, usměje se a vydá se za ním. Tohle by udělala Líza, pomyslí si ještě.
Třetí historické okénko aneb Jak to bylo doopravdy
J. N. Nikolskaja odešla z Národního divadla v r. 1925, a poté na nějaký čas opustila ČSR. Tančila na různých scénách ve Francii (např. v pařížském Folies Bergere), v Anglii, v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, v Itálii nebo v Řecku. V roce 1927 se rozvedla se svým druhým manželem Felixem Cámarou. V letech 1930–1932 byla sólistkou baletního souboru Královského operního divadla v Káhiře. V roce 1932 se vrátila do Prahy a hned v příštím roce se stala primabalerínou Národního divadla. Tuto pozici pak zastávala až do roku 1941. Podílela se i na choreografiích jednotlivých představení. Současně tancovala ve Vinohradském divadle, ve Varieté a společně s tanečníkem (a svým milencem) Andrejem F. Drozdovem vystupovala na baletních večerech. Od roku 1933 vedla baletní přípravku Národního divadla. V témže roce uskutečnila úspěšné turné po USA. V letech 1937–1945 zastávala v Národním divadle funkci baletní mistryně, v letech 1940–1945 byla hlavní choreografkou. Hostovala v kladenském, brněnském, plzeňském a bratislavském divadle, uskutečnila několik tanečních turné po Evropě. Hrála v několika československých/protektorátních filmech. Během druhé světové války vystupovala se svojí skupinou v Říši, byla členkou organizace Vlajka. V květnu 1945 odjela se svou matkou a částí svého baletního sboru do Jižní Ameriky. Usadila se ve Venezuele, kde vedla soukromou baletní školu. Zde se pravděpodobně znovu vdala, a to za Františka Karhánka, svého bývalého žáka a kolegu. Zemřela před 29. listopadem 1955, pravděpodobně ve venezuelském Caracasu.
Kde se dozvíte více:
https://www.fdb.cz/lidi-zivotopis-biografie/32808-jelizaveta-nikolska.h…
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=article&i…
http://archiv.narodni-divadlo.cz/umelec/3014
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jelizaveta_Nikolsk%C3%A1
Jelizaveta Nikolská. Seminární práce. Školní rok 1992/93. Věra Scheirichová, 2. ročník.
reklamní okénko (nejen) pro milovníky Zkušenosti exilu
Od minulého DMD vyšla tahle kniha.
Neumíte rusky? Chcete raději knihu s obrázky? Nezoufejte, vyčkejte :) Už tenhle podzim vychází česká, rozšířená, mírně upravená verze s obrázkovou přílohou navíc. A pokud na tuhle téměř sedmisetstránkovou brožurku nemáte v knihovničce místo, nezoufejte a vyčkejte – krátce po vydání tohoto českého překladu bude veřejnosti zpřístupněna i internetová databáze.
Je vám to málo? To je dobře, protože od začátku září do poloviny listopadu proběhne v Praze v budově Akademie věd na Národní třídě výstava o lékařích, přírodovědcích a technicích z řad emigrantů. Budete v Praze? Přijďte, bude to stát za to (aspoň doufám) :)
konec reklamního okénka
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Díky moc, za drabble, seriál
Tora
Díky moc, za drabble, seriál i poznámku.
Pestrý život měla.
Já děkuji.
Apatyka
Já děkuji.
Byla to v mnoha ohledech výjimečná žena. Popravdě mi její příběh dal zabrat zatím ze všech nejvíc, což ale mohlo být i tím, že začínal v rámci Padesátky a končil v DMD...
Taky děkuji. Sice jsem se
mila_jj
Taky děkuji. Sice jsem se chytla až v DMD, ale i tak to bylo úžasné čtení.
Ono usledovat Padesátku není
Apatyka
Ono usledovat Padesátku není jednoduché, ani když se přispívá pravidelně – a mně se to hlavně ve druhé polovině dost rozsypalo. Díky!
Byl jsem v komentování
Roedeer
Byl jsem v komentování přibývajících drabblů mnohdy liknavý, ale série to byla strhující. Strašně se mi tvé psaní líbilo. Teď se těším, s čím přijdeš dál, a výstavu navštívím, nezapomenu-li na to (je to přeci jen ještě hodně daleko).
Moc potěšilo i nepravidelné
Apatyka
Moc potěšilo i nepravidelné komentování. Sama jsem v zanechávání komentářů děsná, většinu drabblat jen přečtu /potažmo hodím do oblíbených/ a jdu dál, takže naprosto rozumím. Díky moc a doufám, že se výstava bude líbit.
Díky, byla to skvělá série. A
Dirk
Díky, byla to skvělá série. A výborně psaná.
Moc děkuji za přečtení i
Apatyka
Moc děkuji za přečtení i okomentování!