Náhoda není nehoda

„Tady?“
„Chceš na výlet?“
„Nechat Benediktýnku samotnou?“ zděsil se. „Čeká tam? Vždycky stejný?“
„Vím já?“
„A rovnou…?“
„Co myslíš? Jako že předtím kino, večeře a tak?“
„Třeba.“
„Jsem vegetariánka, Myšáku. Nevečeřím s nimi! A stejně to takhle sovy nedělají.“
Myšák dál zíral do mapy.
„Takže tohle je úsek častých ne…“
„Cože?!“
„Ne, nic.“
„Protože moje ptáčata nejsou žádné neho…“
„Náhod!“ zachraňoval Myšák.
„Spíš úsek občasného nezávazného sexu,“ houklo Sovátko. „A jestli Týnu ohmatáváš proto, abys jí zakryl uši, tak vejce uši nemá!“
Myšák uši měl. Přitištěné ke skořápce. A úsměv od ucha k uchu.
„Slečna Občasná nezávazná náhoda už ťuká!“