Setkání

Objevili se na travnaté stráni, co nejdál od vstupu do jeskyně. Vajgor čekal opodál a hned k nim vykročil. Trnilam si uvědomil, že krvácí snad z dvaceti drobných řezných ran, bolí jej záda a jeho oblečení je rozcupováno do cárů.

„Co to mělo dole znamenat?“ obořil se Borlan na Vajgora.

„Sousedi se zbláznili…“

„Takže jsi je rozsekal na kusy?!“

„Nerozsekal! Musel jsem se bránit…“

„Pěkná obrana! Tak zrůdné…“ 

„Dost!“ přerušil je Trnilam. „Vedete zbytečné řeči! Vše, co jste dole viděli, byly přeludy. Nic z toho se nestalo. Netvor, který je způsobil, nás všechny chce roztrhat a sežrat. Musíme pryč! Hned!“