Jak si najít krmiče

Nebyl jsem zrovna lumen. 
Splést si lidský příbytek s úkrytem! Pitomý nápad. 
Samozřejmě, cestu ven jsem nenašel. Už jsem říkal, že fakt nejsem lumen? 
Zůstal jsem viset na zácloně. 
Když jsem se vzbudil, byl jsem v krabici, šišlala kolem mě lidská mláďata a mezi nimi se protlačil lidský zasloužilý gentleman a strčil mi před čenich… Mrskajícího se tučného červa na pinzetě!
Hryznul jsem. 
Jídlo! 
Dobře jsem se najedl. 
Večer mě vypustili. 
Ale když jsou tak ochotní… proč to nezkusit?
O pár dní později jsem visel na zácloně znovu a gentleman mě znovu nakrmil.

Stavuji se tak jednou, dvakrát do týdne.