Dívej se, jak žije, ať zmoudříš!

Od rána do večera jenom dřu. Abyste věděli, pracuji na stavbě. Dokonce na stavbě letního sídla pro královnu. Ale my se tu královsky nemáme, ani náhodou. Makáme jako otroci.
Dělníci jsou snadno nahraditelní, takže je každému úplně jedno, že mnohonásobně překračujeme hmotnostní limity pro zvedání břemen. A jakou dálku se nachodíme! Nejhorší ale je, že si každý myslí, kdovíjak jsme pilní – že takhle pracujeme dobrovolně. Pche!
Stejně si jsem skoro jistý, že se tam nahoře někdo spletl a poslal mě do cizího těla.
Není přece možné, že bych v minulém životě udělal něco tak špatného, abych teď musel být mravencem.