Sovátko a to hrozné slovo

Monitor zářil do šera, na něm slovo jak kámen hozený po ptáčeti, před ním zamračený vedoucí a vyděšené Sovátko.
„Co to znamená?“
„Složené slovo. Učíš se anglicky, tam jich je!“
„Třeba forget-me-not. To je hezké slovo, ne neslušné!“
„Neříkej, že taková neznáš.“
„Znám jedno úsloví.“
„Řekni..“
„Kdo se bojí, sere v síni.“
„Při zdi,“ doplnil vedoucí zamyšleně.
„Nebude to dělat uprostřed! Někdo by do toho mohl šlápnout! Má strach, ale je ohleduplný,“ uvažovalo Sovátko.
„Ale v síni…“
„On po sobě uklidí,“ uklidnilo ho.
„Proč myslíš?“
„Je přece ohleduplný!“
Když Sovátko odletělo, vedoucí se usmál.
To slovo už mu tolik nevadilo.