Ocelově šedá

Ianto Jones zažíval den blbec. Nepojízdnost jeho přibližovadla znamenala, že se do práce a zpět musel vydat sockou. Už teď mu bylo jasné, že při jeho práci to znamenalo jet nočkou plnou podnapilé omladiny.
Ten idiot Harper ho domů nesveze, ani kdyby ho na kolenou prosil. Vlastně, to by Harpera náramně pobavilo. Čekal na autobus a pozoroval ocelově šedé nebe. Určitě začne chcát. Ianto chtěl modro. Alespoň kousek. Kousek modrého nebe. Začalo chcát.
U zastávky zabrzdilo auto. Přece jen modrá, na kabátu a košili řidiče. Jack otevřel dveře spolujezdce. Ianto se usmál a nastoupil. Možná to nebude tak blbej den.