Spíše monolog

„Kámo, ty jsi ale velký. Kde ses tu vzal? Kde jsem se tu vzal já? Jaktože tu nic nesmrdí?“
„...“
„Ty nebudeš zrovna ukecaný, co? Nevadí, já si vystačím. Ale měl bys vědět, že takové to – mluviti stříbro, mlčeti zlato – je pěknej nesmysl. Nic nevytřískáš tak, ani tak.“
„…“
„Ještě bych si to mohl vzít osobně. Nebavíš se se mnou, protože jsem malý spíše páchnoucí mluvící pes, zatímco ty se považuješ za důstojného skorovlka?“
„…“
„Že tě přerušuju… Támhleti dva po nás jdou.“
„…!“
„Sakra, všimnul sis, že jsme tu sami.“
„Baf!“

Gaspoda odlétá pět metrů. Duch se spokojeně usmívá. Moc hezky si popovídal.