Píseň ledu a ohně

viz Hra o trůny.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Cliffhanger

Drabble: 

Zeď se otřásala v základech. Masy zčernalých těl se valily jako rozvodněná řeka a jako bílé skály mezi nimi čněli Jiní, pomalu kráčející, odolávající proudu.
V bitevní vřavě zcela zaniklo zapraskání ledu a Jon náhle ztratil půdu pod nohama, když se z hřebenu Zdi vyštípl úlomek velikosti volského povozu. Jon naslepo hmátl před sebe a v poslední chvíli jeho ruka našla jinou.
Bezmocně visící Jon nad sebou viděl Pypův námahou zrudlý obličej a cítil, jak jeho ruka pomalu vyklouzává z rukavice…

Tohle je to pravé místo pro ukončení dějové linky, usoudil autor. Pokračování bude v příští knize, kterou nikdy nedopíšu...

Závěrečná poznámka: 

Už jsem si letos na tenhle fandom postěžovala jednou a dělám to znovu. Tentokrát ovšem na knižní verzi a z úplně jiného důvodu.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Nenadálé setkání

Úvodní poznámka: 

Na konci tohohle týdne jsem tak vyšťavená, že mě přešly všechny srandičky a na tohle oxymorónní téma nenapadlo vůbec nic vtipného. A tak jsem do 100 slov musela vecpat nápad, který by si žádal aspoň dvojnásobek.

Varování: 

Náznak spoileru (možná teda...)

Drabble: 

Alayne se loudala za „otcem“, který za pochodu vyzvídal na Starším bratrovi nejnovější zprávy. Z jeho plánu zatím věděla jen to, že po cestě přenocují na Tichém ostrově.
Byla natolik pohroužena do myšlenek o budoucnosti, že přeslechla vrznutí dveří kůlny, kterou právě minula.
Teprve, když odtud vyběhl pes dychtivý si ji očichat, otočila se a spatřila vysokého muže v hnědošedé kutně. Ač měl obličej zakrytý šálou, ty šedé oči by poznala kdekoliv. Z jeho upřeného pohledu pochopila, že ji také poznal.
Ta chvíle trvala až příliš dlouho, než se Alayne vzpamatovala a s bušícím srdcem cupitala za vzdalujícím se Malíčkem.

Závěrečná poznámka: 

Nevím, jestli bude téma patrné, ale tím "hlukem" mám na mysli hromadu nevyřčených otázek a odpovědí, které bez jediného slova zůstaly viset ve vzduchu dokud ta napětím nabitá chvíle nebyla přerušená návratem do reálného světa.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Přidej se k nám

Obrázek: 
Úvodní poznámka: 

Jak tady někteří nadávali, že je kreslící téma, tak to mi nevadilo. Mně začalo peklo až po namalování: Nejdřív jsem zjistila, že nezprovozním tiskárnu se skenerem, takže jsem se musela spokojit s vyfocením obrázku na mobil (tím bych se chtěla omluvit za děsnou kvalitu obrázku, ta tuš hází strašný odlesky...). A pak mi po neúspěšném zlobení s tiskárnou ještě několikrát spadnul GIMP a tak jsem tam místo důkladných retuší a vymazlení písma ty nápisy spíš jen tak plácla a byla jsem ráda, že to jakž takž stíhám.
Proto bych měla prosbu na organizační tým: Jestli bude zase někdy kreslicí bonus, mohl by vyjít aspoň na jeden volný den? Je to podstatně náročnější než psaní a během dvou pracovních dnů se to dost blbě stíhá (Nestihla jsem to tak, abych mohla být na 100% spokojená, a to jsem kvůli tomu zmeškala 2 standardní témata).

Drabble: 

Tuš a vodovky + GIMP

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Promrhané dědictví

Úvodní poznámka: 

Miluju u fiktivních postav jejich neřesti a slabá místečka. Stannisova ukřivděnost a komplex ze staršího bratra do této kategorie rozhodně patří.

Drabble: 

„Ti licoměrní hlupci!“ pěnil Stannis, když skončilo vyjednávání s lordy Bouřlivých krajin. „A ještě mají tu drzost mi předhazovat Roberta!“
„Milovali ho,“ zkusil situaci uklidnit mistr Cressen. „Za jeho vlády království žila v míru a prosperitě.“
„To byla stěží jeho zásluha! Zdědil bohatou říši vybudovanou Maekarem, pátým Aegonem, druhým Jaeharysem. Dokonce i Aerys vládl dobře, než ztratil rozum. Královská pokladna byla tak plná, že i Robertovi trvalo deset let, než všechno rozházel za víno a děvky. A teď? Dluh šest milionů zlatých dragonů a království v rozkladu! Kdepak, mistře. Robert říši žádnou prosperitu nepřinesl, jen zničil, co jeho předchůdci vybudovali!“

Obrázek uživatele Birute

Putování po čtyřech

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ DRABBLE

Abych vynahradila předchozí temnotu hodnou pana Temného, tady je pokračování vlkodlačího AU .

V rámci hesla "YES PLEASE more vlkodlak Sansa".

Drabble: 

Musí být dvojnásob opatrná. Tichá voda na cestě do Řekotočí.
Hledají ji jako uprchlici a… Teď jsem králokatyně!… a jako zlovlčici.
Mezi Řekotočím a ní však stojí nepřátelé.
Jako dívka se za bratrem a matkou nedostane, ale jako vlčice před ně nemůže předstoupit.
Sansa má strach, že zůstane ve zlovlčím rouchu nebo že se ve spánku změní v děvče a najdou ji tak lovci.
Kéž by ji našel Šedý vítr. Nebo Robb. Umí se Robb proměnit jako ona?
A co její paní matka?
Uf, ještěže se tehdy nezměnila v pstruha. Joffey by si ji dal jistě upéct, ani by nemukla.

Obrázek uživatele Birute

Za nosem

Úvodní poznámka: 

Vlkodlačí AU

Drabble: 

Snažila se rozplést vzpomínky. Východ slunce k tomu nabádal. Žízeň. Vodu. Pro změnu vodu. S kapkou citronové šťávy, dodal způsobný hlas v její mysli.
Vybavila si své večerní sousto.
V jednu chvíli byla na vyjížďce a dívala na své křečovitě zatnuté ruce. Pak někdo křičel, ale ona to nebyla. Protože dopadla dlaněmi do trávy. Zničehonic přišla k těm nejkrásnějším drápům. Chlapec – Joffrey, upřesnil ten tichý hlas – už ji nedržel za vlasy.
Teď popadla ona jeho. Za hrdlo, rozhodlo její nové tělo.
Rychle pryč. Další moudré rozhodnutí.
Na čtyřech nohách poběží snáz než ve střevíčcích.
Až domů.
Čí domov to byl?

Závěrečná poznámka: 

Vysvětlení: Starkové v tomto AU nemají zlovlky jen ve znaku, jak Sansa zjistí, když se v sebeobraně promění.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

V rouše vraním

Úvodní poznámka: 

Drabble značně utrpělo krácením :-(

Varování: 

Varováním budiž fandom

Drabble: 

Přítomnost bojovníků aliance pěti kmenů svobodného lidu nešlo před vránami dost dobře utajit. To však jejich sjednotitel ani neměl v úmyslu.
Průzkumníci v černém se přibližovali k improvizovanému táboru, zatímco je z okolního houští pozorovaly desítky očí.
„Dej znamení a vracíme se,“ rozkázal jejich velitel, když už si byl přítomností divokých jistý.
Po prvním zatroubení však trubače umlčel šíp a sprška střel zasypala i ostatní vrány.
Když byl poslední raněný průzkumník doražen, vyrazila skupinka Thennů v černých pláštích směrem ke Zdi obsadit bránu dřív, než vrány zjistí, že obličeje zachumlané v šálách nepatří jejich bratrům.
Toho dne byla Zeď pokořena.

Závěrečná poznámka: 

Říkám si, že systém varování pomocí počtu zatroubení je dost na prd. Co když se někdo přeslechne? Nebo když zdroj nebezpečí zabije trubače dřív, než stačí zatroubit podruhé/potřetí?

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

To, co hledáš, někdy najde tebe

Úvodní poznámka: 

Dneska je to fakt BJB. Proč jsou tu letos skoro samá témata, která dávají tak velký prostor? :-O
Dokončeno až po půlnoci. Holt půjde do bonusu...

Drabble: 

Až do teď mohl Davos mluvit o štěstí. Po cestě na Skagos bylo moře na tuto roční dobu nezvykle klidné a jeho loď zakotvila v klidné zátoce nikým nepozorována.
Uvědomoval si, že bez pomoci domorodců pravděpodobně nenajde, co hledá, ale vzhledem k jejich pověsti bude lépe, když bude opatrný. To znamenalo vyhnout se vesnicím a nalézt někoho osamoceného a nejlépe neozbrojeného.
V tom byl kámen úrazu. Ačkoliv žádné zbraně neměl, obrovský černý zlovlk se stěží dal považovat za neškodného. Tím spíš, že se Davosovi plížil s hrozivým vrčením a jeho zelené oči ve světle zapadajícího slunce žhnuly jako divoký oheň.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Dusno na malé radě

Úvodní poznámka: 

Krácení dneska hodně bolelo...

Drabble: 

„Cech dehtářů už měsíc nedostal odpověď na svou stížnost, že Braavoští obchodníci prodávají pod cenou,“ vyčetl hned Stannis mladšímu bratrovi, který ve svém novém kabátci vešel do síně Malé rady.
„Braavos nebo Bleší zadek, jejich dehet smrdí stejně,“ ušklíbl se Renly.
„Podle toho království vypadá, když mistr práva zanedbává povinnosti, protože si nechce ušpinit kabátec!“ pohoršil se Stannis.
„Ne každý se obléká do lodní plachtoviny,“ poznamenal správce pokladny.
„To má být obvinění ze zpronevěry královského majetku?“ obrátil se k němu rozezlený mistr lodí.
„Ovšemže ne,“ hájil se Malíček.
„Jen z nedostatku vkusu, bratře,“ uchechtl se Renly. „Zato však zcela oprávněné.“

Obrázek uživatele Birute

Květinová slavnost

Drabble: 

Seskočí poslední dva schody k nábřeží. Dnes je opět holčička. Žádná přestrojení a vrásky.
Kanály plují zdobené čluny, nad ulicemi visí pestrobarevné girlandy. Jeden z mnoha braavoských svátků, který se protáhne hluboko do noci.
Lidé do sebe v davu vrážejí, ale berou to s humorem. Dnešek bude svátkem i pro zloděje.
Ale proto tu bezejmenná dívka není.
Z oken i střech se snášejí květiny, které nadšeně chytá skupinka dětí.
A ona si vzpomene. Živě, až má pocit, že se na okamžik ocitla jindy a jinde.
Že běží vstříc svému otci s náručí plnou polních květin.
Že je opravdu opět holčička.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Nelze zůstat uprostřed

Úvodní poznámka: 

Po včerejším náhlém nápadu, zase pot. Je to těmi letošními tématy nebo mi v mém sedmém ročníku DMD už vysychá zdroj inspirace?

Drabble: 

Seděl nad tím proklatým dopisem, už od chvíle, kdy mu jej mistr předal, vraštil čelo a skřípal zuby. Byl na hranici mezi dvěma zradami a věděl, že si bude muset jednu z nich vybrat.
Na jedné straně stál jeho starší bratr, kterému byl povinován poslušností. Na druhé stál král, jemuž podle práva náležela celá říše. Věrnost koruně by měla mít přednost před poslušností vazala pánovi. Krev je však krev a pak tu byly ještě ty hořící hranice se skutečnými i domnělými nepřáteli…
Zřejmě právě to rozhodlo. Nikdy ti to však, bratře, neodpustím, pomyslel si Stannis, když překročil tu pomyslnou linii.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Uklouznutí, pád, rána... a je po hlavě.

Úvodní poznámka: 

První soutěžní téma začínám tak, jak je mým zvykem: černě s nášupem sarkasmu.

Drabble: 

„Jak se daří Nejvyššímu septonovi?“ zeptala se Cersei svého mistra našeptávačů. Tato zdánlivě nevinná otázka znamenala jediné: Bylo mé veřejné zostuzení potrestáno?
„Rmoutí mne, že vám to musím říci, výsosti, ale přihodila se mu politováníhodná nehoda,“ odpověděl Qyburn s předstíranou lítostí. „Včera uklouzl po namrzlé kočičí hlavě a přímo po hlavě spadl do studny.“
„Strašné,“ řekla královna a v očích se jí radostně zablesklo.
Qyburn pokračoval: „A aby toho neštěstí nebylo málo, ještě mu na hlavu spadlo okované vědro. Jakákoliv snaha o záchranu byla marná.“
Cersei zacukaly koutky. „Snad bude příští hlava víry opatrnější. Aby brzy nebylo i po ní.“

Závěrečná poznámka: 

Vím, v seriálu to bylo jinak. Ale v knižní verzi na to ještě nedošlo, tak se třeba opravdu nástrojem Cerseiny pomsty stane starý Brůna. :-D

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Na hrubý pytel...

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma ze včerejška: Zaháknutý prasák.
VAROVÁNÍ: Obsahuje popis velmi nepěkných věcí (ale zasloužených).

Tohle docela šlo. Akorát jsem se nemohla rozhodnout, jestli nakonec nenapíšu trpaslíkovku o tom, jak Lister při rybaření na kanálu vytáhnul zpívající kondom vynalezený (a zřejmě i vyráběný) Bobem Prasákem. Odradily mě dvě věci: 1) Asi bych to nerztáhla na 100 slov. 2) Možná by mi v tom drabblu nehrála chronologie, protože v seriálu to vyznívá tak, že Bob Prasák je Listerův současník (a dost možná vrstevník), tak nevím, jestli své zpívající kondomy už mohl vyrábět v době Listerova dětství. :-D

Drabble: 

Projížděli vypálenou vsí, když ser Ilyn neartikulovaně zachrčel a na něco ukázal. Jaime vyjel zpoza ohořelé zdi a podíval se tím směrem. Na nedalekém kopečku se hemžilo hejno havranů. Oba pobídli koně.
Až když byli oba jezdci téměř u nich, ptáci se s nevrlým krákáním vznesli. Jejich hostinou byly tři mrtvoly.
Masa však na nich zbylo dost, aby je Jaime okamžitě poznal: Dothrak Zollo naražený na kůlu jako vypasená husa na rožni, septon Utt nabodnutý na háku jako uzená šunka a šílený šašek Střapáč rozvěšený kolem nich ve čtyřech kusech
Hora nebo Bratrstvo bez praporců – díky jim, pomyslel si Jaime

Závěrečná poznámka: 

PS: Pokud ten prasák není zcela zřejmý, pak stačí vyhledat si, co byl septon Utt zač (nebo ostatně skoro každý jeho kumpán od Krvavých drancířů).

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Celou dobu měla pravdu

Úvodní poznámka: 

Tohle bylo úplně nejhorší téma, s jakým jsem se v DMD zatím setkala. :-D

Drabble: 

Stannis zatnul zuby. Nechtěl to udělat, ale neměl na výběr. Rudá kněžka se nemýlila a on sám to v plamenech viděl: Armáda mrtvých, led, noc, která nikdy neskončí…
Vytáhl Světlonoš z pochvy a rozpřáhl se. Nejraději by zavřel oči, ale chtěl, aby jeho rána byla přesná. Alespoň ať je to rychlé.
Než však stačil máchnout, meč vzplanul jasným plamenem a ozval se ohlušující rachot.
Chrliče, věže, spojovací chodby, mosty… Vše, co na Dračím kameni bylo vytesáno do podoby draka, začalo ožívat. Nakonec z celého hradu zbylo jen obsidiánové skalisko a hromada suti.
R’hllor byl milostivější, než se kdo odvažoval doufat.

Závěrečná poznámka: 

Vím, že se tak nějak všeobecně soudí, že Melissandra si proroctví o příchodu znovuzrozeneho Azor Ahaie špatně vyložila. Protože ta oběť milované osoby, probuzení kamenných draků a vůbec... Všechno to strašně sedí na jednu nejmenovanou nesnesitelnou blondýnu, která vyseděla tři zkamenělá vejce. Ale sakra, kdyby se tak ukázalo, že měla Melissandra celou dobu pravdu...
A aby to aspoň sedělo k tomu šťastnému drabbleti, vyřešila jsem záležitost oběti po biblicku. Na fantazii čtenáře nechávám, jestli tím "Izákem" byl Edrik Bouře, Shireen, Davos nebo někdo úplně jiný.

Obrázek uživatele Birute

Rozhodnutí

Úvodní poznámka: 

DRABBLE BEZ NÁROKU NA BOD

Romantikou jsem začala (Kerberos! lovecraftovský mullet!), romantikou budu zvolna končit. A to ještě abych vzala v úvahu to výživné téma na zítra.

Drabble: 

Sansa se musela opřít rukou o čarostrom. Takže Robb ji v závěti zbavil nástupnictví. Nejhorší na tom bylo, že ho chápala. Sídlo Starků nesmělo skrz ni připadnout Lannisterovi. To však neumenšovalo ten pocit prázdnoty. Robb byl její rytíř. V zajetí se vroucně modlila, aby ji přijel vysvobodit.
Když zaslechla známé kroky, otočila se.
„Už nejsem paní Zimohradu,“ hlesla.
„Pořád je to tvůj domov,“ namítl Sandor. „Rickon tě nevyžene. Můžeš mu zajistit spojenectví –“
„Už nejsem paní Zimohradu,“ zopakovala rozhodněji. „A pokud se znovu vdám, vyberu si manžela sama.“ Podala mu ruku.
„Ještě jsi v šoku,“ řekl nedůvěřivě, ale stiskl jí prsty.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Očkávaná událost

Úvodní poznámka: 

Dnešní téma jsem pojala poněkud ironicky. Ne že by u mě šlo o něco výjimečného... :-D

Drabble: 

Nejdražší Mino,

škoda, že nejsi v Králově přístavišti s námi.
Přípravy jsou v plném proudu a už teď je nad slunce jasné, že to bude nejvelkolepější svatba, jakou Západozemí zažilo za hodně dlouhou dobu. Kromě toho to Margaery s králem opravdu sluší.
Nemůžu se dočkat. Jak mě znáš, na svatbách si vždycky popláču. Jsem si jistá, že na této v tom rozhodně nebudu sama.

Zdravím Tě a líbám.

Tvá milující matka.

Olenna přeložila pergamen, na dotýkající se okraje kápla zelený vosk a otiskla do něj pečetidlo s růží.
"Levý!" přivolala strážce, "odnes to krmičům havranů, ať to pošlou do Arboru."

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Šli jsme na průzkum

Úvodní poznámka: 

Měla jsem docela problém vymyslet, jak přenést jenom styl, abych zároveň z napodobovaného díla nepřenesla i nějaké reálie a nevytvořila tak místo nápodoby stylu crossover. A ještě ten Kmen do toho... Vypečená výzva. :-)

Drabble: 

Když nám lord velitel řekl, že půjdem za zeď, měli jsme děsnou radost, protože průzkumy jsou senzační dobrodružství. Jen Sam se netěšil, jelikož je hrozný strašpytel a taky pořád něco jí, což při průzkumu nebude moct.
Chett se Samovi posmíval, že ho Jiní určitě chytí jako prvního. Sam začal popotahovat a Pyp Chettovi řekl, že je pitomec a taky šereda. Chett mu chtěl vlepit facku, ale Gren, který děsně silný, mu dal do nosu.
Ollo Jednoruký chtěl Grena nakopnout, ale lord velitel ho viděl a řekl, že kdo se bude prát, bude štípat kmeny na ohniště. Lord velitel je prima.

Závěrečná poznámka: 

Výjev ze života Noční hlídky psaný ve stylu Mikulášových patálií od geniálního spisovatele R. Goscinyho, na kterém jsem vyrostla a k kterého si dodnes občas ráda přečtu.

Obrázek uživatele Lady Peahen

Blázni a toulaví psi

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma 10 - Patová situace
Všichni se jistě shodneme na tom, že Ohař a Sansa se ještě potkají. Jenomže je tu ještě jeden rytíř v bílém plášti zachraňující dámu v nesnázích...

Drabble: 

Měl jsem bojovat, když už jsem tasil meč. Byl by to směšný boj mezi kulhavcem a jednorukým.
"Slíbil jsem, že ji odvedu k její matce," řekl Králokat.
"Její matka je mrtvá."
"Byl to rytířský slib."
Ohař si odplivl.
Ale Sansa je zastavila.
"Nech ho být," řekla a položila mu ruku na předloktí. "Musím se přihlásit o své dědictví."
Ten večer seděl s panem z Lannisterů u jednoho ohně a měřili se pohledem. Sansa spala v dosahu hřejících plamenů, ale předtím to byla jeho náruč, co jí v noci hřálo. Věděl, že ji neochrání navždy, ale rozhodně neplánoval předhodit ji lvům.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Pravděpodobně poslední večeře

Úvodní poznámka: 

V prvním knižní dílu ASOIAF se Malíček zmiňuje, že se ho lady Tanda Stokeworthová snaží uhnat, aby se oženil s její dcerou Lollys, která, kromě toho, že moc krásy nepobrala, tak je taky poněkud retardovaná. Malíček ovšem v Lollysině matce udržuje naději, protože ho pravidelně zve na honosné večeře...

Drabble: 

„Ty křepelky jsou vskutku znamenité,“ vychvaloval Malíček, tento týden již potřetí večeřící u lady Tandy. „Musím dávat pozor, abych kvůli nim nezanedbával vaši dcerku.“
Zmíněná slečna se rozhýkala smíchem, až do ní matka musela šťouchnout loktem.
„Když mluvíme o Lollys,“ odhodlala se lady Tanda, „už má nejvyšší čas na vdávání.“
„Ovšem,“ usmál se úlisně Malíček. „A také velmi dobře rozumím, jakého ženicha potřebuje mladá dáma jejího půvabu a duchaplnosti.“
Lady Tanda se spokojeně usmála a zvedla ke rtům pohár Arborského zlatého.
Malíček pokračoval: „Slyšel jsem, že Walder Frey má vnuka, kterému říkají Zvoníček…“
Víno z Tandiných úst vytrysklo jako gejzír.

Závěrečná poznámka: 

Mimochodem, Zvoníček je syn Stevrona Freye, o kterém už jsem letos jedno drabble psala, a je na tom intelektuálně podobně jako Lollys.

Obrázek uživatele Birute

Pokání

Úvodní poznámka: 

Velmi AU, protože náš hrdina nemá až takové sebevražedné sklony.

Drabble: 

Vážený pane / Vážená paní,
Kašlu na tituly, na to pozlátko.
No nic, pokračuju.
Tento dopis si Tě najde.

na základě žádosti, kterou na Tichý ostrov přinesl septon Meribald, bych se rád ucházel o nabízené místo vychovatele ve Tvém sirotčinci.
Jakožto laický bratr mám dlouholeté zkušenosti s péčí o děti / odevzdaným dohlížením na ty malé bestie. Uznávám, že Myrcella a Tommen jsou na poměry Lannisterů milá děcka potomky svých pánů s důrazem na jejich prospěch a bezpečí. Před malou vlčicí bych potřeboval zachránit spíš já sám.
Více viz přiložené osobní doporučení našeho představeného.
S přátelským pozdravem a skřípěním zubů
Bratr Půlobr

Závěrečná poznámka: 

Představený kláštera na Tichém ostrově se rozhodl v rámci terapie (nebo obzvlášť rafinovaného trestu) poslat rehabilitujícího Sandora Clegana na čas do služby potřebným. Sandor tedy musí změřit síly s ďábelským protivníkem v podobě motivačního dopisu, aneb Jak z tohohle vytřískám 250 slov?

Obrázek uživatele Birute

Návrat

Úvodní poznámka: 

Možná zapomenuté postavy nejsou tak ztracené. Občas se někdo rozvzpomene.

Drabble: 

Připadal si jako někdo, na koho zapomněli. Po právu. Kdo touží být zapomenut.
Při té vzpomínce sevřel zbylé prsty v neúplnou pěst.
„Theon“ mu znělo na jazyku cize.
„Řeknu jim, že jsi mě zachránil. Že jsme spolu skočili z hradeb,“ špitla Jeyne a zkřehle sevřela jeho kostnatou ruku.
Držela ho, jako kdyby ho nehodlala pustit do zapomnění, byť by bylo sebesladší.
„Až nás předvedou před Stannise, musíš hrát Aryu,“ zamumlal.
Jenže je předvedli před někoho jiného.
Černovlasou ženu se zakřiveným nosem. Jeho sestru.
„Asho,“ vydechl. „Tentokrát jsem tě poznal.“
Když pochopila, kdo před ní stojí, jako kdyby jí puklo srdce.

Závěrečná poznámka: 

Theon Greyjoy zradil Starky a pokusil se zmocnit Zimohradu. Vzápětí o něj přišel a stal se zajatcem Ramseyho Boltona, který ho zmučil tak, že skoro zapomněl, jak se jmenuje a kým je.
Nakonec ale dokázal ze zajetí uprchnout s Jeyne Poole, kterou Lannisterové poslali jako falešnou Aryu Ramseymu za nevěstu.
Po útěku pro změnu padl do Stannisova zajetí, a přitom se znovu setkal se svou taktéž zajatou sestrou Ashou. Asha ho hned nepoznala, protože se změnil skoro v ducha.
Uf, sto slov a postav jako na orloji.
(Když se s Ashou setkal poprvé po mnoha letech, nepoznal ji a dělal jí nemravné návrhy. Takže i v tomto směru prošel vývojem postavy.)

Obrázek uživatele Birute

V kovárně

Drabble: 

Gendry už byl členem různých sebranek. Ne že by měl zvlášť na výběr. S Arrym, ze kterého se vyklubala holka, měl ale pocit, že ho sebral někdo, s kým stojí za to zůstat. I když si na útěku zpustošenou zemí prošli sedmi pekly.
Jenže pak se z bývalého Arryho vyklubala seveřanská princezna Arya, a než se s tím Gendry stihl srovnat, unesl ji Ohař.
Při té vzpomínce udeřil kladivem do rozžhaveného kovu, až jiskry lítaly. Zůstal mu jen bezmocný vztek a Bratrstvo, které teď po lesích rozvěšovalo všechny Freye, na které narazili.
Doufal, že po lasičkách přijde řada na psy.

Závěrečná poznámka: 

Gendry se po dětství stráveném jednou nohou na ulici dostal do učení ke kováři. Pak měl odejít k Noční hlídce, ale než se tam výprava stihla dostat, byla rozprášena, takže pokračoval v cestě s Aryou a dalšími ztracenými dětmi. Po hororových zážitcích ve válkou zničených krajích se jeho a Aryi ujalo odbojnické Bratrstvo bez praporců, které se snaží bojovat proti bezpráví páchanému oběma stranami válečného konfliktu. V současnosti Gendry pracuje pro Bratrstvo v kovárně poblíž hostince plného válečných sirotků, takže další „sebranka“.
Příslušníci rodu Freyů, který zradil Aryina bratra Robba, mají údajně lasiččí rysy.
Sandor Clegane alias Ohař má kromě psí přezdívky i psí erb. Ukradl Bratrstvu bez praporců Aryu, aby za ni dostal výkupné od její rodiny.
Konec encyklopedického vstupu. Snad trochu vysvětlil situaci. Je delší než drabble.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Trpělivý následník

Úvodní poznámka: 

Nevím čím to je, ale kdykoliv se v tématu objeví slovo "optimista", můj mozek si k tomu okamžitě doplní slova: "a jeho střet s realitou". :-D

Drabble: 

Byl prvorozeným synem svého otce a jeho dědicem. Nepochyboval o tom, že mu bude důstojným nástupcem. Pravda, již při svém čekání na dědictví zažil vládu nejednoho krále, nemálo zim, a dokonce několik válek, ale neztrácel trpělivost.
Na rozdíl své matky a šesti po sobě následujících macech se těšil dobrému zdraví – kořínek totiž zdědil po otci. Tomu však nyní již začaly dosluhovat nohy, oči i uši. Teď už cítil, že jeho čas se přiblížil. Konečně…

*****

Stevron Frey padl v bitvě u Volského brodu ve věku šestašedesáti let, zatímco na trůnu podobném vyřezávaném křesle ve Dvojčatech dál neotřesitelně seděl jeho nesmrtelný otec.
Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Hvězdný okamžik

Úvodní poznámka: 

Uff, bála jsem se, že mě s tímhle nápadem někdo předběhne. Je, pravda, trochu prvoplánový, ale to je tak, když se člověk k něčemu upne...

Drabble: 

Nikdy nebyl oblíbený. Nebyl hezký, nebyl příjemný ani dobrosrdečný, dokonce ani nebyl rytíř. Zato uměl pít, karbanit, rvát se, nadávat, a hlavně uměl zabíjet.
Přesto teď stovky lidí sledovaly, jak mu miláček davů, Rytíř květin, tiskne pravici a až k přeplněným tribunám musela dolétnout jeho pochvalná slova: „Vděčím ti za svůj život, den patří tobě, sere.“
„Já nejsem žádný ser,“ ohradil se nevrle proti oslovení, ale naditý měšec s výhrou si vzal rád. A rozhlédl se po kolbišti.
Diváci, kteří jindy povzbuzovali jeho soupeře, mu nyní nadšeně provolávali slávu a tleskali. Stočil pohled jedním určitým směrem: I pobočníkova dcera tleskala.

Obrázek uživatele Birute

Kdesi za obzorem

Úvodní poznámka: 

Pro Keneu :)

Drabble: 

Stannisův rozkaz zněl jasně: Vydej se do Bílého přístavu a zajisti mi spojenectví lorda Manderlyho.
I Manderlyho rozkaz zněl jasně: Přivez mi ze Skaggosu Rickona Starka, pašeráku, a já pošlu Lannistery a Freye k šípku a podpořím tvého krále.
Nyní na něj mířila kopím divoká žena a po jejím boku vyčkával černý zlovlk, na němž seděl rudovlasý chlapec.
„Nech to dítě na pokoji,“ ucedila žena. Zlovrk zavrčel.
Chlapec se zamračil. „Bude v Bílém přístavu matka? A Rob? Sansa, Arya a Bran?... Jon?“
Davos měl pocit, že za něj odpovídá ten tichý hlas, který ho provázel při plavbách.
„Vrať se domů.“

Závěrečná poznámka: 

Líbí se mi, jak Davos postupuje příběhem ve stylu pohádkové slepičky, kdy dostává jeden úkol za druhým a při každém jde o život. O ten jeho rozhodně.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

O Jonquil a zbytečně odhodlaném Florianovi

Úvodní poznámka: 

Rating, TW: Nevhodné pro osoby, které ještě neumí číst (Moc by z toho neměly, je to bez obrázků). Jinak bez omezení.
Pairing: To by byl spoiler...
Další: AU, ale doufám, že IC

Drabble: 

Zatímco venku tančily hrozivé zelené plameny, Ser Dontos se svíčkou v ruce stoupal po točitém schodišti. Tohle byla ta chvíle, kdy bylo možné pomoci své mladé Jonquil k útěku. Nemohl se dočkat, až se z šaška stane opět rytířem.
Konečně byl nahoře. Otevřel dveře a zůstal zkoprněle stát. Komnata byla prázdná. Kromě mihotavých světel vkrádajících se dovnitř oknem ani nejmenší hnutí. Jen na podleze ležel špinavý zakrvácený kdysi bílý plášť, ale po lady Sanse nebylo ani památky.
Ta mezitím, s ohněm sevřeným hlavním městem za zády, ujížděla tmou na uhlově černém válečném oři s docela jiným Florianem. Konečně v bezpečí.

Závěrečná poznámka: 

Já, starý cynik, nemůžu napsat dokonce ani pairing, na kterém jsem svého času docela ujížděla, aniž bych si přitom do někoho rýpla. :-D
Jinak co se týče mého čtenářského vztahu k FF, tak už ani nevím, u jakého fandomu jsem začínala, ale dodnes dělám to, že si převážně vyzobávám díla, která se věnují mým oblíbeným postavám, často ne úplně hlavním. Takže fanfikce jsou pro mě často způsobem, jak jim dopřát prostor, který si zaslouží. :-)

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Pokušitelka na kančím plese

Úvodní poznámka: 

Letos jsem toho na Hru o trůny moc nenapsala, ale tohle téma na to nakonec vyšlo úplně ideálně. Napadlo mě totiž, že nějaký rod ze Západozemí určitě bude mít ve znaku prase, a když jsem k němu dohledala podrobnosti (přiznávám, že nazpaměť všechny menší rody opravdu neznám), tak už se to drabble napsalo skoro samo. :-)

Drabble: 

Hudba hrála a tanečníci kroužili hodovní síní vyzdobenou černobíle pruhovanými kanci rodu Crakehallů, mezi nimiž na počest hostů zářili zlatí lvi. Tywin Lannister se obvykle slavností svých vazalů neúčastnil, ale dnešek byl výjimkou – jeho syn byl totiž panošem lorda Sumnera.
Když píseň skončila, Cersei se nenápadně vytratila ze společnosti potomků starého lorda Crakehalla a přitočila se k bratrovi. „Pojďme na chvíli odtud,“ špitla mu do ucha.
„Nemůžu,“ oponoval. „Musím být lordu Sumnerovi nablízku, kdyby mě potřeboval.“
„Probírá s otcem obchody, to jim vydrží dlouho,“ usmála se sladce.
Otočila se k odchodu a Jaime ji následoval. Nikdy jí nedokázal říct ne.

Obrázek uživatele Birute

Sen o jaru

Drabble: 

„Jsi to ty!“ vyhrne Sansa. Hledí na něj, jako by nevěřila vlastním očím.
Sandor je na tom stejně. Když ji viděl naposledy, byla ještě napůl dítě. Vybaví si, jak strašně se k ní zachoval v noci, kdy hořela Černovoda. Provinile sklopí oči.
Vtom ucítí lehký tlak na tváři – nic víc mu zničená kůže nedovolí. Ale je to dotek. Najednou jako kdyby nebyl znetvořený. Jako kdyby mohl být jejím rytířem, i když by to nikdy nahlas nepřiznal.
Sansa ho přiměje zvednout hlavu.
„Říkali, že jsi mrtvý, ale jsi tu,“ špitne. „Třeba jsou zvěsti pravdivé a žije i moje sestra a bratři.“

Závěrečná poznámka: 

Rekonstruce tady znamená to, že se Sandor vrací mezi živé a přijme novou úlohu v životě. A taky to znamená novou naději pro Sansu.

Obrázek uživatele Birute

Tvrdá škola

Drabble: 

Kdysi milovala prince Joffeyho a obdivovala jeho matku. Královny a budoucí králové přece zasluhují úctu.
To „kdysi“ nebylo tak dávno, jak by si přála. Pořád ji bolelo srdce při vzpomínce, jak jí náklonnost oplatili tím, že popravili jejího otce.
Ser Loras jí na turnaji daroval růži. A do jejich dalšího setkání na to dočista zapomněl.
Lady Margaery se těšila, že budou sestry, až se Sansa přivdá do jejího rodu. Jakmile z toho sešlo, Tyrellové ji zapletli do královraždy.
Když ji teď její snoubenec Harry Hardyng nazval „Malíčkovým bastardem“, usoudila, že už se nechce zavděčovat.
A musí své srdce lépe chránit.

Závěrečná poznámka: 

Sansa se skrývá před pronásledovateli v přestrojení za Alayne, údajného Malíčkova levobočka. Malíček jí také dohodí za snoubence dědice Údolí Harryho Hardynga, který z toho, že si má vzít nemanželskou dívku, není vůbec nadšený.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Nemateriální pomoc

Drabble: 

„Rád bych Tvému Veličenstvu pomohl více, ale musím dbát především o Noční hlídku,“ řekl Jon, když se Stannisem probíral detaily jeho odjezdu na jih.
Místo krále mu odpověděla lady Melisandra: „Ve skutečnosti je tu věc, kterou pro Jeho Veličenstvo můžeš udělat. Stačí, když mi Noční hlídka poskytne trochu prostoru a pár pomocných rukou.“
Jon neměl tušení, co rudá žena zamýšlí, ale pokud se mohl Stannisovi odvděčit za jeho pomoc způsobem, který by Noční hlídku nezruinoval, byl pro.

---

Ještě než král Černý hrad opustil, visela na jižní stěně Zdi stovky stop dlouhá rudá plachta hlásající: ,STANNIS BARATHEON – jediný pravý král Západozemí‘.
Závěrečná poznámka: 

Co dodat? Největší bilboard v Západozemí je přece k nezaplacení.

Stránky

-A A +A